Příjmy ze zahraničního zaměstnání nebo zahraniční samostatné výdělečné činnosti
Práce v zahraničí, ať už v zaměstnaneckém poměru nebo na základě živnostenského případně obdobného oprávnění byla vždy zajímavou příležitostí, kterou v hojném počtu využívaly zejména čeští občané žijící v pohraničí. Se vstupem České republiky do Evropské unie získali čeští občané nepřeberné množství možností na jednotném evropském trhu. Díky integračním procesům Evropské unie dnes není problém začít podnikat v jiném členském státě nebo se vydat za prací do jiného členského státu aniž by občan začínal v cizině od znova nebo se musel spoléhat na vyjednané bilaterální smlouvy.
Díky koordinaci systémů sociálního zabezpečení ve všech členských státech je dnes naprostou samozřejmostí například započítání odracovaných dob v zaměstnání do výpočtu nároku na starobní důchod v jiných členských státech, harmonizace a jednoduchá administrativa v systémech zdravotního pojištění a mnoho dalších výhod týkajících se zjednodušení mobility pracovní síly. Zatímco u sociálního pojištění může nastat souběh v různých členských státech, u zdravotního pojištění musí být každ občan EU pojištěn pouze v jednom členském státě a to v tom, ve kterém pracuje nebo má hlavní podnikatelskou činnost. Veškerá legislativa EU je navíc automaticky ve všech jazycích, tedy i češtině.
S čím vám můžeme pomoci ?
Ať už se rozhodnete za prací do zahraničí natrvalo přestěhovat, dojíždět, absolvovat zahraniční stáž, začít podnikat v zahraničí nebo již v zahraničí působíte, vždy je vhodné také myslet na řadu dalších úkonů, které ovlivňují váš každodení život a vaše příjmy. Tato tematika je značně obsáhlá a je navíc rozdílná pro každý z členských států, nicméně lze konstatovat, že k nalezení nejvýhodnějšího, a tedy nejmenšího, daňového zatížení nestačí pouze nastudovat příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
Obecně je ideálním postupem vypracování analýzy, na jejímž konci vyjde některá z variant výhodněji než ostatní:
- nastudování lokálního daňového systému včetně systému sociálního zabezpečení
- v případě OSVČ zjistit, zda lze podnikat na základě českého živnostenského oprávnění a zda je to výhodnější než zřízení zahraničního oprávnění
- prostudování nadřazené evropské legislativy
- prověření bilaterálních opatření a speciálních programů a pobídek pro jednotlivé profese / podnikání
- na základě příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění posoudit celou problematiku
Mohlo by vás také zajímat: příjmy ze zahraničí nejen ve vztahu k daním, příjmy z kapitálového majetku a pronájmu ze zahraničí
Co vlastně říká Kobra?
Zvláštní policejní, finanční a celní tým KOBRA nedávno ohlásil zjištění „obřího daňového podvodu za 330 milionů korun. Je to ale pravda? Do České republiky byly dovezeny kontejnery se zbožím z Číny, které bylo údajně určeno pro vývoz. Celní úřad vyměřil daň z přidané hodnoty z celní hodnoty zboží. Pak bylo zboží skutečně vyvezeno, možná fiktivně na Slovensko, ve skutečnosti snad do jiných států EU. Vývozce oprávněně nárokoval vrácen... zobrazit celý článek
Babiš: Vše proti firmám
To, že Andrej Babiš hodlá firmy přimět platit daně je jistě v pořádku. Ostatně, jak může ten, který řádně platí, konkurovat podvodníkům? Horší už je způsob, jakým hodlá svého cíle dosáhnout. Stát chce svoje a náklady firem na zpracování jeho nápadů jej vůbec nezajímají. Institut nespolehlivého plátce Tak například tvůrčím způsobem nebývale rozvíjí institut nespolehlivého plátce, vymyšlený bývalým ministrem Kalouskem, kterému jinak nemůže... zobrazit celý článek
Úředníci nestíhají (kontrolovat mne)
Jako majitel penzionu s restaurací mám pochopitelný zájem na spokojenosti svých hostů, která je podmínkou toho, aby se vraceli a, nedej bože, mne nepomlouvali na sociálních sítích. Stát si zřejmě myslí, že můj zájem je zcela opačný, a že mé hosty je především třeba přede mnou a mými zaměstnanci chránit. A tak vydává nejrůznější vyhlášky a nařízení a zřizuje množství kontrolních orgánů. Mám úctu k právu a předpisy se vždy snažím dodržovat. ... zobrazit celý článek
Plané debaty o důchodech a důchodové reformě
Většina diskuzí k budoucím úpravám důchodových systémů se, bohužel, vztahuje k určitému typu demografických údajů. Tedy k prodlužujícímu se věku průměrného dožití a následně k věku, od kterého má mít člověk nárok na starobní důchod. I tato demografická prognóza je značně zploštělá. Lidé se sice mohou dožívat vyššího věku, ale v takovém fyzickém a psychickém stavu, který jim pracovat stejně nedovolí. Demografické prognózy by proto měly b... zobrazit celý článek