Mzdy, vedení mezd, mzdová agenda

Výhodou mzdového outsourcingu je u malých až středně velkých podniků zejména úspora nákladů a snížení administrativní zátěže, u velkých podniků pak ochrana citlivých údajů a diverzifikace rizika. Jsme zvyklí převzít kompletní mzdovou agendu, zejména

  • registrace subjektů k daním, zdravotnímu a sociálnímu pojištění, zastupování vůči příslušným orgánům
  • zpracování mezd zaměstnanců včetně mezd cizích státních příslušníků a mezd pracovníků zahraničních subjektů
  • zpracování všech povinných hlášení a podání, ročních zúčtování daně
  • zpracování státních statistik v oblasti práce a mezd
  • vyřízení veškeré komunikace se sociální správou a zdravotními pojišťovnami
  • pravidelné zpracování reportingových a controllingových výkazů dle požadavků klienta, organizace nákladových středisek s vazbou na vnitropodnikové účetnictví, podnikovou kalkulaci apod.
  • příprava platebních příkazů
  • poradenství v pracovněprávních otázkách, viz dále

Personalistika, benefity, analýzy trhu práce

Pomůžeme vám také v oblasti najímání a vyhledávání nové pracovní síly, řešení odměňování zaměstnanců nebo tvorby směrnic týkajících se zaměstnaneckých výhod. Díky úzkému propojení na akademickou sféru provádíme také různé analýzy a studie týkající se konkrétního odvětví klienta.

  • návrhy a připomínkování pracovních smluv,
  • spolupráce při vyhledávání a získávání pracovníků, školení a vzdělávání
  • příprava podkladů a statistických analýz pro vhodné nastavení mzdové politiky podniku
  • tvorba bonusových a odměňovacích scénářů
  • analýzy trhu práce pro konkrétní podnikatelské odvětví, včetně regionálních struktur mezd
  • poradenství a poskytování informací v oblasti pracovněprávní, zdravotního a sociálních pojištění a v oblastech souvisejících

Benefity

Benefity, nebo také nepeněžní požitky, jsou v současnosti hojně užívanou formou motivace zaměstnanců, ale také výhodami zaměstnavatele v konkurenčním boji o pracovní sílu. Ačkoliv oproti některým západním zemím, není portfolio benefitů v ČR tak široké, disponuje česká legislativa zajímavými možnostmi. O různých benefitech existuje poměrně široké povědomí, o jejich nákladových a tudíž také daňových dopadech však nikoliv.

Obecně lze benefity rozdělit dle daňových dopadů do tří skupin

  1. nejvíce žádanými benefity jsou přirozeně ty, které jsou pro zaměstnavatele plně daňově uznatelné, na straně poživatele benefitu, zaměstnance, pak zcela osvobozené od daně z příjmů,
  2. druhou skupinou jsou benefity plně daňově uznatelné na straně zaměstnavatele, na straně zaměstnance však částečně zdaňované jako jeho příjem,
  3. třetí velmi rozšířenou skupinou jsou benefity hrazené na straně zaměstnavatele z fondů ze zisku případně v rámci běžných nákladů jako daňově neuznatelné (daňový efekt je stejný). Takové benefity jsou pak typicky osvobozené na straně příjemce do určité zákonem stanové výše. Rozdíl nad zákonný limit je případně zdaněn jako součást příjmů ze závislé činnosti. Mezi tyto patří typicky
    - příspěvky na dovolenou nebo pobyt ve zdravotnickém zařízení: do výše 20 tisíc Kč za zaměstnance ročně,
    - příspěvky na kulturní nebo sportovní akce: do výše 2 tisíc Kč za zaměstnance ročně.

Některé z často se vyskytujících benefitů

Stravenky, smluvní stravné

Jeden z nejčastějších benefitů je úzce napojen na Zákoník práce, přesněji na regulaci výše cestovních náhrad. Zaměstnavatel tak může zaměstnanci přispět (a zahrnou do svých daňově uznatelných nákladů) až do výše 55 % hodnoty stravenky. Zbylou část hradí zaměstnanec (nejčastěji stržením ze mzdy). V současnosti je maximální daňově optimálná hodnota stravenky 100 Kč.
Alternativně může zaměstnavatel uzavřít smlouvu o poskytování závodního stravování s jedním či několika restauračními zařízeními.

Vzdělávací a jazykové kurzy

Obecně jsou veškeré tyto náklady pro zaměstnavatele daňově uznatelné bez omezení, v případech kdy mají vazbu na předmět podnikání zaměstnavatele. Na straně zaměstnance jsou tyto požitky plně osvobozené.

Školkovné placené zaměstnavatelem

Plně daňově uznatelné náklady zaměstnavatele a zároveň zcela osvobozené na na straně zaměstnance.

Penzijní spoření, penzijní připojištění a životní pojištění

Daňově uznatelný náklad pro zaměstnavatele v jakékoliv výši, na straně zaměstnance je nepeněžní příjem osvobozen do výše 30 tisíc Kč ročně.

Služební počítač, služební telefon

Pořízení těchto zařízení je v zásadě bez omezení neodporuje-li běžné logice a racionálnímu úsudku, např. pořízení 50 počítačů, když má společnost pouze 1 zaměstnance.

Služební automobil

Jedním z nejčastějších dotazů zaměstnavatelů, ale také zaměstnanců je oblast služebních vozidel. Zaměstnavatel může pořídit automobil bez jakýchkoliv omezení. V případě, že je navíc plátce DPH lze ve většině případů uplatnit nárok na odpočet DPH v plném rozsahu.

Komplikovanější částí je druhá strana mince - užívání vozdila.
V případě užívání vozidla výhradně pro podnikatelské účely jsou daňově uznatelné veškeré náklady související s provozem vozidla (pohonné hmoty, náklady na údržbu a opravu), včetně zachování nároku na odpočet DPH. Zaměstnavatel by však měl věnovat vysokou pozornost vnitřním směrnicím stanovujícím pravidla pro užívání vozidel. Při odpočtu DPH je zaměstnavatel vždy povinen vést knihu jízd!

Užívání vozidla pro soukromé účely má významné daňové dopady. Předně, daňově uznatelné náklady spojené s provozem vozidla musí být v příslušném poměru poníženy o náklady připadající na soukromé užití. Totéř platí o odpočtu, resp. vrácení příslušné části DPH. Poskytnutí vozidla pro soukromé účely zaměstnanci je navíc považováno jako jeho zdanitelný nepeněžní příjem (daň z příjmu, odvody sociálního a zdravotního pojištění), a to v měsíční výši odpovídající 1 % vstupní ceny včetně DPH.

Reprezentační náklady, náklady na teambuilding

Veškerý nákup potravin nebo nápojů (vyjma neochucené vody) jsou daňově neuznatelným nákladem. Zároveň nelze odečíst DPH na vstupu.

Daňově uznatelné versus daňově neuznatelné náklady

Ne vždy je čtenáři zřejmý rozdíl mezi daňově uznatelným a neuznatelným nákladem. Daňově neuznatelný náklad je vyjmut v rámci mimoúčetních operací v daňovém přiznání, což má za následek zvýšení základu daně (daňového výsledku hospodaření). Daňově neuznatelný náklad ve výši 1000 Kč tak při 19% sazbě korporátní daně jednoduše znamená, že zaměstnavatel zaplatí o sazbu daně více, tedy 1190 Kč.

S návrhem a optimalizací benefitů nebo vypracování vnitropodnikových pravidel a směrnic vám rádi pomůžeme.

Pokračujte také na: podnikové poradenství, daňové poradenství, účetnictví, daňové přiznání a odklad daně

Z našeho blogu ›
14.10.2014
Co vlastně říká Kobra?

Zvláštní policejní, finanční a celní tým KOBRA nedávno ohlásil zjištění „obřího daňového podvodu za 330 milionů korun. Je to ale pravda? Do České republiky byly dovezeny kontejnery se zbožím z Číny, které bylo údajně určeno pro vývoz. Celní úřad vyměřil daň z přidané hodnoty z celní hodnoty zboží. Pak bylo zboží skutečně vyvezeno, možná fiktivně na Slovensko, ve skutečnosti snad do jiných států EU. Vývozce oprávněně nárokoval vrácen... zobrazit celý článek

14.10.2014
Babiš: Vše proti firmám

To, že Andrej Babiš hodlá firmy přimět platit daně je jistě v pořádku. Ostatně, jak může ten, který řádně platí, konkurovat podvodníkům? Horší už je způsob, jakým hodlá svého cíle dosáhnout. Stát chce svoje a náklady firem na zpracování jeho nápadů jej vůbec nezajímají. Institut nespolehlivého plátce Tak například tvůrčím způsobem nebývale rozvíjí institut nespolehlivého plátce, vymyšlený bývalým ministrem Kalouskem, kterému jinak nemůže... zobrazit celý článek

11.09.2014
Úředníci nestíhají (kontrolovat mne)

Jako majitel penzionu s restaurací mám pochopitelný zájem na spokojenosti svých hostů, která je podmínkou toho, aby se vraceli a, nedej bože, mne nepomlouvali na sociálních sítích. Stát si zřejmě myslí, že můj zájem je zcela opačný, a že mé hosty je především třeba přede mnou a mými zaměstnanci chránit. A tak vydává nejrůznější vyhlášky a nařízení a zřizuje množství kontrolních orgánů. Mám úctu k právu a předpisy se vždy snažím dodržovat. ... zobrazit celý článek

30.06.2014
Plané debaty o důchodech a důchodové reformě

Většina diskuzí k budoucím úpravám důchodových systémů se, bohužel, vztahuje k určitému typu demografických údajů. Tedy k prodlužujícímu se věku průměrného dožití a následně k věku, od kterého má mít člověk nárok na starobní důchod. I tato demografická prognóza je značně zploštělá. Lidé se sice mohou dožívat vyššího věku, ale v takovém fyzickém a psychickém stavu, který jim pracovat stejně nedovolí. Demografické prognózy by proto měly b... zobrazit celý článek