Nezisková organizace a DPH

Obecně se organizace nezřízené za účelem podnikání považují za osobu povinnou k dani, pokud samostatně uskutečňují ekonomické činnosti. Tyto činnosti jsou definovány v §5 odst. 2 ZDPH jako soustavná činnosti vykonávané za účelem získání příjmů. Pod tou si lze představit například komerční poskytování ubytování k jiným službám, které však již ekonomickou činností být nemusí (školení, kurzy, apod.).

Ekonomická činnost může být zdanitelným plněním nebo plněním osvobozeným.

Jakmile se nezisková organizace stane plátcem DPH, vzniká nutnost posuzovat všechna přijatá zdanitelná plnění dle toho, jakým způsobem budou v budoucnu využita a jaký, jestli vůbec, nárok na odpočet vzniká. Je tak nutné stanovit tzv. kvalifikovaný odhad, tedy poměr, ve kterém bude přijaté plnění použito pro ekonomickou činnost. Tento úkol bývá často velmi obtížný. Účetní jednotky neziskových organizací mají tendenci uplatňovat nárok ve větší míře než jsou oprávněny. V takových situacích rozhodně doporučujeme využít služeb daňového poradce. Některá plnění navíc podléhají úpravě odpočtu po dobu více let, tzv. časový test DPH. To platí i u investic do majetku, kdy je nutné zvážit, v jakém poměru je majetek využíván pro činnosti, pro které byla nezisková organizace zřízena a pro ekonomické činnosti.

Registrace jako plátce nebo identifikovaná osoba

Pro neziskové organizace platí obecné zásady povinnosti registrace v případě, že vykonávají ekonomickou činnost. Existují dva instituty, které přichází v úvahu: klasický plátce a identifikovaná osoba.

Plátce

Plátcem se subjekt stává za standardních podmínek uvedených v zákoně, tj. překročením obratu 1.000.000,-Kč v bezprostředně předcházejících 12 kalendářních měsících, případně splněním některé z jiných podmínek uvedených v zákoně.

Identifikovaná osoba

V případech, kdy subjekt není plátce, může se stále stát identifikovanou osobou. Tento institut je přitom omezen pouze na obchodní transakce se zahraničím.

Identifikovanou osobou se subjekt stane pokud:

1. a) pořídí zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, tj. zboží, jehož hodnota přesáhne za kalendářní rok 326.000,-Kč
2. b) přijme zdanitelné plnění s místem plnění v České republice od osoby neusazené v tuzemsku, pokud se jedná o přijetí služby, zboží s instalací nebo montáží
3. c) poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě, pokud tato služba není v daném státě od DPH osvobozena

Identifikovaná osoba má povinnost podávat přiznání k DPH a v případě, že poskytuje služby do jiného členského státu, také souhrnné hlášení (výhradně elektronicky). V přiznání a souhrnném hlášení se zahrnují pouze přeshraniční plnění, u tuzemských plnění zůstává subjekt neplátce, tedy prostou osobou povinnou k dani.

Nárok na odpočet DPH neziskové organizace

DPH a dotace

Možnost nároku na odpočet DPH není žádným způsobem vázána na zdroj financování (dotace), odvíjí se pouze od toho, jakým způsobem byly vstupy využity. Bez ohledu na zdroj financování, má plátce nárok na odpočet DPH u takových plnění, která byla použita na uskutečňování zdanitelných plnění v rámci své ekonomické činnosti.

Z hlediska ZDPH není přidělování dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů a strukturálních fondů považováno za úplatu za ekonomickou činnost, nýbrž se bere jako přesun finančních prostředků, který není předmětem daně. Pouze v případech, kdy nelze prokázat, že přijaté finanční prostředky mají formu dotace, jednalo by se o zdanitelná plnění za úplatu, která by byla předmětem daně.

Odpočet daně v poměrné výši §75

V případě přijatého zdanitelného plnění v rámci svých ekonomických činností má plátce nárok pouze v poměrné výši v jaké užil přijaté plnění k ekonomické činnosti. Obecně je proto nutné posuzovat každé zdanitelné plnění zvlášť.

Odpočet daně v krácené výši §76

Použije-li plátce přijatá plnění v rámci své ekonomické činnosti jak pro plnění s nárokem na odpočet, tak pro plnění bez nároku na odpočet, má nárok na DPH na vstupu pouze v krácené výši odpovídající rozsahu plnění s nárokem na odpočet. Koeficient se proto uplatňuje na všechna přijatá plnění související s osvobozenými plněními.

Případná osvobozená plnění bez nároku na odpočet

Kromě klasických osvobozených plnění jako poštovní služby, finanční služby, nájemné bytů a nebytových prostor existuje ještě speciální ustanovení pro osoby nezřízené za účelem podnikání (§61), jako například poskytnutí služeb jako protihodnoty členských příspěvků pro své členy, poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou a poskytování služeb a dodání zboží při některých příležitostných akcích.