22.11.2012
Dalo se to předpokládat. Hned po získání naděje, že důchodové spoření bude přece jen zavedeno, vyráží finanční instituce do útoku. Bitva o získání miliard začíná.
V novinách se objevují rádoby redakční úvahy, pro koho je vlastně onen druhý pilíř výhodný. Jak by také ne, média očekávají balík peněz na reklamu. A o ten je také třeba bojovat. Takže proč bankám článkem trochu nepomoci.
Nic proti férovému boji finančních institucí o klienty. Jenže co je moc, to je moc. V novinách se dozvídáme, že podle „odborníků“ se státní důchody propadnou o desítky procent a bude div, když budoucí důchodci dostanou alespoň nějaké žebračenky. A to už není jen strašení lidí – to je šíření poplašné zprávy. Bude někdo tyto výroky stíhat? Jistěže ne.
Pokud by k dramatickému snížení důchodů mělo vůbec dojít, musela by o tom rozhodnout vláda a parlament. Tedy žádní odborníci. Nastala by sociální katastrofa a žádné důchodové spoření by výpadek státních důchodů nemohlo nahradit.
Dalším hitem je zveřejňování výpočtů, pro koho je důchodové spoření výhodné. Opět dle „odborníků“. A kdože jsou ti odborníci? Pánové Schnieder a Šatava, kteří publikují studie pod hlavičkou think-tanku IDEA a onoho věhlasného institut CERGE-EI, na němž se podílí známý profesor Švejnar. Oba pánové však uvádí, že jde jen o jejich osobní názory, s nimiž nemají vědecké instituce nic společného. Jak to, že tedy strpí uvádění svého jména?
Nedosti na tom, že tato široce citovaná studie jsou financovány penzijním fondem ČSOB. To by byl čert, kdyby autoři za tyto peníze nenašli pro důchodové spoření pozitivní argumenty. Ale i tak se jim hledají těžko. Nicméně pro určité procento obyvatel prý bude spoření výhodné. Autoři to dokládají rádoby vědeckými výpočty. Ovšem pouze s určitými předpoklady: Peníze ve fondech se prý budou zhodnocovat 3% ročně, fondy zřejmě nebudou mít žádné náklady a životní pojišťovny, které budou důchody ze II. pilíře vyplácet, tak budou zřejmě z altruismu činit zdarma. Prostě – dosadím si takové parametry, abych dostal požadovaný výsledek. To je věda!
Oblíbeným kladným argumentem je, že naspořené prostředky se budou dědit. Tedy pokud nějaké budou, a to ještě omezeně. Tato z nouze ctnost je pro finanční instituce jistě vadou na kráse. Ale co dělat, když peníze nejsou jejich, že.
Vrcholem je zdůrazňování, že lidé s vyššími příjmy vlastně na státním systému tratí. Dotují totiž ty s příjmy menšími. Ano, to je pravda. Ale tak už to v pojištění bývá. Ostatně, vyjma kriminálníků, si nikdo nepojišťuje dům proto, aby vyhořel. A komu dům neshoří, také tratí.
Nechť se každý rozhodne sám. Jen ať přitom nespoléhá na „kvalifikované“ informace novinářů, „odborníků“ a státních úředníků.
Tweet |