Články z blogu
Hájíme podnikatele proti orgánům finanční správy
02.09.2013

Správce daně svým chováním a nečinností často znemožňuje daňovým subjektům dodržovat samotné zákony. Jako příklad zde uvádíme obstrukce správce daně při registraci zahraničního subjektu k DPH. Liknavost v práci správců daně nás přiměla k sepsání následujícího dopisu generálnímu finančnímu řediteli:

Vážený pane řediteli,

jako daňový poradce zastupuji mimo jiné řadu zahraničních osob, kterým v České republice vznikají povinnosti účtovat daň z přidané hodnoty. Pochopitelně se snažím, aby byla striktně dodržována veškerá ustanovení zákona č. 235/2004 Sb.

Problémem je, že dodržování výše uvedeného zákona brání příslušné pracoviště Finančního úřadu pro Prahu, které je jediným oprávněným místem k daňové registraci zahraničních subjektů. Předpokládal bych, že žádost o registraci daňového subjektu k dani z přidané hodnoty bude vyřízena obratem. Opak je však pravdou.

Podotýkám, že zahraniční osoba, která v České republice uskuteční zdanitelné plnění, se dle §6c stává plátcem daně z přidané hodnoty tímto dnem a dle §94 je do 15 dnů povinna podat přihlášku k registraci. Navíc musí dle §28 do stejných 15 dnů vystavit daňový doklad, jehož povinnou náležitostí je dle §9 její daňové identifikační číslo. A vzhledem k měsíčnímu zdaňovacímu období musí dle §101 do 25. dne následujícího měsíce podat přiznání k dani a daň zaplatit.

Bude-li tedy zahraniční subjekt na registraci zcela připraven a žádost podá ihned při uskutečnění prvého zdanitelného plnění, měla by finanční správa provést registraci nejpozději během 14 dnů. Zdá se mi, že za tuto dobu nedojde mnohdy ani k předání podání z podatelny příslušnému pracovníkovi. A jak dlouho trvá vyřízení tohoto podání pak, si netroufám odhadnout.

Rád bych znal Váš názor, jak tedy mají plátci daně postupovat. Těžko mohu klientům vysvětlovat, že termíny a povinnosti stanovené zákonodárcem (na základě návrhu ministerstva financí) plátcům daně, nemají dopad i na činnost a lhůty správce daně.

A ještě mi dovolte několik slov k práci finančních úřadů s cizojazyčnými dokumenty: Daňový řád ve svém §76 sice umožňuje správcům daně vyžadovat nejen překlad dokumentů z cizího jazyka do češtiny, ale dokonce umožňuje vyžadovat i překlad úřední. Požadavek na úřední překlad, (mimochodem – na které úřední desce je zveřejněn?), jistě může být oprávněný v případě komplikovaných šetření a náročných mezinárodních smluv. Proč je však obligatorně vyžadován i u jednoduchých dokumentů přikládaných k žádostem o registraci, jako je výpis z obchodního rejstříku žadatele či potvrzení o registraci k dani v zahraničí, nepochopím. V době, kdy jsme členy Evropské unie a žáci se musí učit hned dva cizí jazyky již na základní škole, by alespoň pracovníci útvarů specializovaných na styk se zahraničními subjekty měli být schopni oněch několik podstatných slov, jako je Tax Number, Date či Name pochopit i bez úředního překladu.

Autor: Ing. Jaroslav Schulz, CSc.