Masarykova univerzita

Pr´avnick´a fakulta

LLM - obchodn´ı pr´avo (LLM in Corporate Law)

P´ısemn´a pr´ace k modulu

Pr´avo duˇsevn´ıho vlastnictv´ı

Modern´ı trendy poskytov´an´ı software z daˇnov´eho a

´uˇcetn´ıho pohledu

Vedouc´ı pr´ace k modulu

JUDr. Pavel Koukal, Ph.D.

2014/2015 Ing. Mgr. Jaroslav Schulz

Pr´avnick´a fakulta Masarykovy univerzity

LLM - obchodn´ı pr´avo (LLM in Corporate Law)

P´ısemn´a pr´ace k modulu

Pr´avo duˇsevn´ıho vlastnictv´ı

Modern´ı trendy licencov´an´ı software z daˇnov´eho a

´uˇcetn´ıho pohledu

Ing. Mgr. Jaroslav Schulz

2014/2015

Prohlaˇsuji, ˇze jsem pr´aci Modern´ı trendy licencov´an´ı software z daˇnov´eho a ´uˇcetn´ıho po-

hledu vypracoval samostatnˇe a uvedl v n´ı vˇsechny pouˇzit´e liter´arn´ı a jin´e odborn´e zdroje

v souladu s pr´avn´ımi pˇredpisy a vnitˇrn´ımi pˇredpisy Masarykovy univerzity.

Obsah 3

Obsah

Uvod 4

2 Pr´avn´ı r´amec 5

2.1 Deﬁnice software pro ´uˇcely danˇe z pˇr´ıjmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

2.2 Nehmotn´y majetek v ´uˇcetn´ı legislativˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

2.3 Nehmotn´y majetek v daˇnov´e legislativˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2.4 V´yznam spr´avn´eho ocenˇen´ı software a spravedliv´eho odhadu jeho pouˇzitelnosti 9

3 Souˇcasn´e trendy v poˇrizov´an´ı, uˇz´ıv´an´ı a poskytov´an´ı software 12

3.1 Licenˇcn´ı modely z pohledu koneˇcn´eho uˇzivatele . . . . . . . . . . . . . . . 13

3.1.1 Licenˇcn´ı modely podle urˇcov´an´ı licenˇcn´ıho poplatku . . . . . . . . . 13

3.1.2 Licenˇcn´ı modely podle zp˚usobu placen´ı licenˇcn´ıho poplatku . . . . . 15

3.1.3 Daˇnov´e a ´uˇcetn´ı dopady jednotliv´ych licenˇcn´ıch model˚u . . . . . . . 16

3.2 Dodavatelsk´e modely, d´ıla na objedn´avku – implementace, lokalizace . . . 18

3.2.1 Vstupn´ı cena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.3 Technick´e zhodnocen´ı software . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.4 Jednotliv´e licenˇcn´ı modely a konkr´etn´ı daˇnov´e dopady z pohledu poskyto-

vatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

4 Z´avˇer 26

Seznam pr´avn´ıch pˇredpis˚u 28

Seznam judik´at˚u 29

Seznam literatury 29

Ostatn´ı zdroje 29

Uvod 4

Uvod

Bez nads´azky se d´a ˇr´ıct, ˇze ˇzijeme v digit´aln´ı dobˇe. Informaˇcn´ı technologie z´asadnˇe

ovlivˇnuj´ı kaˇzdodenn´ı ˇzivot drtiv´e vˇetˇsiny z n´as, pˇriˇcemˇz vˇetˇsina si pod informaˇcn´ımi tech-

nologiemi pˇredstavuje zejm´ena vˇsudypˇr´ıtomn´y a znaˇcnˇe r˚uznorod´y software, nebot

’

hard-

ware povaˇzuje jako jakousi druhotnou samozˇrejmost. Jen tˇeˇzko dnes hled´ame profese,

kter´e software v˚ubec nevyuˇz´ıvaj´ı.

Software prostˇe je glob´aln´ım fenom´enem, se kter´ym se setk´av´ame vˇsichni. Nejinak tomu

je v podnikatelsk´em prostˇred´ı, kde software je r˚uzn´ymi zp˚usoby z r˚uzn´ych d˚uvod˚u st´ale

v´ıce vyuˇz´ıv´an. To ale tak´e znamen´a, ˇze podnikatel´e uvolˇnuj´ı st´ale vˇetˇs´ı v´ydaje na IT sluˇzby

a software obecnˇe. Statistick´y ´uˇrad Spojen´ych st´at˚u americk´ych ve sv´ych statistick´ych

odhadech uv´ad´ı, ˇze pouze v USA dosahovaly v´ydaje na software vˇsech sektor˚u ekonomiky

vˇcetnˇe veˇrejn´eho v roce 2013 kolem 64 miliard dolar˚u.

Nejvˇetˇs´ı poradensk´a IT spoleˇcnost

na svˇetˇe Gartner pˇritom odhaduje,

ˇze v roce 2015 by mˇely celkov´e celosvˇetov´e v´ydaje

na IT pˇres´ahnout 3,6 bilion˚u USD.

Jak ukazuje graf 1, tento trend je pˇritom rostouc´ı.

Vzhledem k tˇemto rostouc´ım v´ydaj˚um a tedy rostouc´ımu v´yznamu takov´ych n´aklad˚u v

r´amci podnikov´ych ﬁnanc´ı, je c´ılem t´eto pr´ace analyzovat soudob´e trendy poskytov´an´ı,

resp. poˇrizov´an´ı software a jejich daˇnov´e dopady na hospodaˇren´ı podnik˚u v podm´ınk´ach

daˇnov´e legislativy

Cesk´e republiky. Pˇresnˇeji ˇreˇceno z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚u (d´ale tak´e

ZDP).

C´ılem t´eto pr´ace je prezentovat ˇcten´aˇri ucelenou problematiku nakl´ad´an´ı se software

v hospodaˇren´ı podniku, a to zejm´ena ve vztahu k jeho daˇnov´e povinnosti. Vzhledem

k rozsahu t´eto pr´ace, znalostem autora, ale tak´e c´ıli t´eto pr´ace nen´ı moˇzn´e obs´ahnout

veˇsker´e podoby software, kter´e se v dneˇsn´ı dobˇe vyskytuj´ı. Pr´ace se zamˇeˇruje pouze na

software poˇr´ızen´y ´uplatnˇe nebo vytvoˇren´y vlastn´ı ˇcinnost´ı. Daˇnovou str´ankou je v t´eto

pr´aci v´yluˇcnˇe m´ınˇena oblast danˇe z pˇr´ıjm˚u, nebot

’

napˇr´ıklad problematika danˇe z pˇridan´e

hodnoty u software by sv´ym rozsahem sama byla vhodn´ym t´ematem. Pro jednoduchost

uvaˇzuji pouze o daˇnov´ych poplatn´ıc´ıch podnikatel´ıch, kteˇr´ı maj´ı povinnost v´est ´uˇcetnictv´ı

podle z´akona o ´uˇcetnictv´ı (d´ale tak´e ZU)

nebo jej vedou dobrovolnˇe.

Struktura pr´ace je n´asleduj´ıc´ı. V ´uvodu rozeb´ır´am pr´avn´ı r´amec cel´eho t´ematu. Ten v

pozdˇejˇs´ıch ˇc´astech slouˇz´ı pro rozbor konkr´etn´ıch souˇcasn´ych variant software. Z´avˇerem

Estimated Business Expenses for Firms

Gartner Worldwide IT Spending Forecast

Z´akon ˇc. 586/1992 Sb., o dan´ıch z pˇr´ıjm˚u, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u

Z´akon ˇc. 563/1991 Sb., o ´uˇcetnictv´ı, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u

2 Pr

avn

ı r

amec 5

Obr´azek 1: V´yvoj v´ydaj˚u na Software v USA (mld. USD)

cel´e pr´ace struˇcnˇe shrnuji nabyt´e poznatky.

2 Pr´avn´ı r´amec

2.1 Deﬁnice software pro ´uˇcely danˇe z pˇr´ıjmu

Software ch´ape z´akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚u, stejnˇe jako z´akon o ´uˇcetnictv´ı, resp. jeho

prov´adˇec´ı pˇredpisy, jako jak´esi abstraktn´ı programov´e vybaven´ı, kter´e ´uˇcetn´ı jednotka m´a

ve sv´em majetku (dlouhodob´em, kr´atkodob´em nebo na dobu urˇcitou) a vyuˇz´ıv´a jej ke sv´e

podnikatelsk´e ˇcinnosti. Dˇr´ıve neˇz bude moˇzn´e pˇristoupit k posouzen´ı daˇnov´ych dopad˚u

jednotliv´ych druh˚u software v majetku ´uˇcetn´ı jednotky, je nutn´e vyjasnit, co software z

pohledu pr´ava skuteˇcnˇe pˇredstavuje.

§6 odst. 1 prov´adˇec´ı vyhl´aˇsky

k ZU deﬁnuje dlouhodob´y nehmotn´y majetek jako

Poloˇzka ”B.I. Dlouhodob´y nehmotn´y majetek”obsahuje zejm´ena zˇrizovac´ı v´ydaje,

nehmotn´e v´ysledky v´yzkumu a v´yvoje, software, oceniteln´a pr´ava a goodwill

s dobou pouˇzitelnosti delˇs´ı neˇz jeden rok a od v´yˇse ocenˇen´ı urˇcen´e ´uˇcetn´ı

jednotkou, s v´yjimkou goodwillu, a pˇri splnˇen´ı podm´ınek d´ale stanoven´ych a

Vyhl´aˇska ˇc. 500/2002 Sb., kterou se prov´adˇej´ı nˇekter´a ustanoven´ı z´akona ˇc. 563/1991 Sb., o ´uˇcetnictv´ı,

ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u, pro ´uˇcetn´ı jednotky, kter´e jsou podnikateli ´uˇctuj´ıc´ımi v soustavˇe pod-

vojn´eho ´uˇcetnictv´ı, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u

2 Pr

avn

ı r

amec 6

pˇri splnˇen´ı povinnost´ı stanoven´ych z´akonem, zejm´ena respektov´an´ım principu

v´yznamnosti a vˇern´eho a poctiv´eho zobrazen´ı majetku.

Obdobnˇe ZDP v § 32a odst. 1

Pro ´uˇcely tohoto z´akona se odpisuj´ı zˇrizovac´ı v´ydaje, nehmotn´e v´ysledky v´yzkumu

a v´yvoje, software, oceniteln´a pr´ava a jin´y majetek, kter´y je veden v ´uˇcetnictv´ı

jako nehmotn´y majetek vymezen´y zvl´aˇstn´ım pr´avn´ım pˇredpisem (d´ale jen ”ne-

hmotn´y majetek”)...

Z § 19 odst. 7 ZDP pak vypl´yv´a, ˇze pro ´uˇcely ZDP je softwarem myˇslen poˇc´ıtaˇcov´y

program

Licenˇcn´ım poplatkem se rozum´ı platba jak´ehokoliv druhu, kter´a pˇredstavuje

n´ahradu za uˇzit´ı nebo za poskytnut´ı pr´ava na uˇzit´ı autorsk´eho nebo jin´eho ob-

dobn´eho pr´ava k d´ılu liter´arn´ımu, umˇeleck´emu nebo vˇedeck´emu, vˇcetnˇe ﬁlmu a

ﬁlmov´ych dˇel, poˇc´ıtaˇcov´eho programu (software), d´ale pr´ava na patent, ochran-

nou zn´amku, pr˚umyslov´y vzor, n´avrh nebo model, pl´an, tajn´y vzorec nebo

v´yrobn´ı postup, nebo za v´yrobnˇe technick´e a obchodn´ı poznatky (know-how).

Licenˇcn´ım poplatkem se rozum´ı tak´e pˇr´ıjem za n´ajem nebo za jak´ekoliv jin´e

vyuˇzit´ı pr˚umyslov´eho, obchodn´ıho nebo vˇedeck´eho zaˇr´ızen´ı.

K tomu, aby bylo moˇzn´e skuteˇcnˇe dovodit pr´avn´ı v´yznam software, tedy poˇc´ıtaˇcov´eho

programu, je nutn´e aplikovat pˇr´ısluˇsn´a ustanoven´ı autorsk´eho z´akona (d´ale tak´e AutZ).

§ 2 odst. 2 vymezuje poˇc´ıtaˇcov´y program jako autorsk´e d´ılo, pˇriˇcemˇz autorem je podle

§ 5 t´ehoˇz pˇredpisu fyzick´a osoba, kter´a jej vytvoˇrila, pˇr´ıpadnˇe v´ıce fyzick´ych osob jako

spoluautor˚u v souladu s § 8. Autorsk´e pr´avo k takov´emu d´ılu pak zahrnuje osobnostn´ı

pr´ava a pr´ava majetkov´a opravˇnuj´ıc´ı autorsk´e d´ılo uˇz´ıt. Ani osobnostn´ıch ani majetkov´ych

pr´av se autoˇri nemohou vzd´at ani je pˇrev´est (§ 11 odst. 3 a § 26 odst. 1). Na rozd´ıl od

pr´av osobnostn´ıch, v´ykon majetkov´ych pr´av mohou autoˇri podle § 12 odst. 1 udˇelit jin´e

osobˇe, typicky na z´akladˇe soukromopr´avn´ı smlouvy. Udˇelen´ı takov´ych pr´av pak autorsk´y

z´akon ve shodˇe s celosvˇetov´ym standardem oznaˇcuje jako licence.

Uprava pˇrevoditelnosti

pr´av podle autorsk´eho z´akona je speci´aln´ı ´upravou ve vztahu k obecn´e ´upravˇe obˇcansk´eho

pr´ava (d´ale tak´e NOZ).

Pˇr´ısluˇsn´a ustanoven´ı obˇcansk´eho z´akon´ıku o drˇzbˇe a vlastnictv´ı

se proto nepouˇzij´ı.

Z´akon ˇc. 121/2000 Sb., o pr´avu autorsk´em, o pr´avech souvisej´ıc´ıch s pr´avem autorsk´ym a o zmˇenˇe

nˇekter´ych z´akon˚u (autorsk´y z´akon), ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u

Z´akon ˇc. 89/2012 Sb., obˇcansk´y z´akon´ık

2 Pr

avn

ı r

amec 7

Udˇelen´ım licence (pr´ava uˇz´ıt autorsk´e d´ılo) na z´akladˇe soukromopr´avn´ı licenˇcn´ı smlouvy

pak z pohledu rekodiﬁkovan´eho soukrom´eho pr´ava vznik´a majetkov´e pr´avo vych´azej´ıc´ı z

obligace. Vzhledem k tomu, ˇze NOZ vych´az´ı z tradice ˇr´ımsk´eho pr´ava, tj. tradiˇcn´ıho dˇelen´ı

vˇec´ı na hmotn´e (res corporales) a nehmotn´e (res incorporales), je nutn´e licenci povaˇzovat

za nehmotnou movitou vˇec.

Licence se st´av´a nabyvatelov´ym majetkem, nebot

’

k n´ı m´a

vlastnick´e pr´avo ve smyslu § 1011 a n´asl. NOZ a st´av´a se jeho drˇzitelem § 987.

Jin´ym v´ykladem pojmu software neˇz licence, pak bezpochyby je v´ykon majetkov´ych

pr´av k zamˇestnaneck´emu d´ılu podle § 58 AutZ. S t´ımto typem software se setk´av´ame

nejˇcastˇeji u v´yvoj´aˇr˚u a v´yrobc˚u software.

V praxi velmi ˇcast´ym je tak´e software zhotoven´y na objedn´avku v souladu s § 61

AutZ na z´akladˇe smlouvy o d´ılo. Aˇckoliv objednatel nevykon´av´a majetkov´a pr´ava ke

zhotoven´emu software, jedn´a se o velmi podobnou situaci, nebot

’

se m´a za to, ˇze nen´ı-

li sjedn´ano jinak, autor poskytl objednateli licenci k uˇzit´ı autorsk´eho d´ıla. Typick´ym

pˇr´ıkladem tohoto typu software v podnikov´em majetku jsou r˚uzn´e informaˇcn´ı syst´emy

implementovan´e na m´ıru.

Z v´yˇse proveden´eho rozboru je tedy zˇrejm´e, ˇze software neboli poˇc´ıtaˇcov´y program, je

pro ´uˇcely daˇnov´e i ´uˇcetn´ı pr´avem uˇz´ıt autorsk´e d´ılo nebo pr´avem v´ykonu majetkov´ych pr´av

autora. Je evidentn´ı, ˇze software je speciﬁckou kategori´ı ˇsirˇs´ı mnoˇziny oceniteln´ych pr´av a

tud´ıˇz jeho v´yˇcet v §32a ZDP i § 6 prov´adˇec´ı vyhl´aˇsky k ZU je nadbyteˇcn´y. Z´akonod´arce t´ım

pravdˇepodobnˇe chtˇel pouze zd˚uraznit, ˇze za poˇc´ıtaˇcov´e programy povaˇzuje nejen licence,

ale tak´e software zhotoven´y na zak´azku, kter´ym objednatel v r´amci smluvn´ıch podm´ınek

volnˇe disponuje.

Nen´ı tak´e sporu o tom, ˇze oba typy pr´av vstupuj´ı do majetku nabyvatele. To, jak´ym

zp˚usobem, je pˇredmˇetem n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti.

2.2 Nehmotn´y majetek v ´uˇcetn´ı legislativˇe

Podle § 19 odst. 7 z´akona o ´uˇcetnictv´ı se

majetek a z´avazky ˇclen´ı na dlouhodob´e a kr´atkodob´e. Dlouhodob´ym se rozum´ı

takov´y majetek a z´avazky, kde doba pouˇzitelnosti, popˇr´ıpadˇe sjednan´a doba

splatnosti pˇri vzniku ´uˇcetn´ıho pˇr´ıpadu je delˇs´ı neˇz 1 rok, ostatn´ı majetek a

z´avazky jsou povaˇzov´any za kr´atkodob´e. Pokud s ohledem na charakter ma-

jetku a z´avazk˚u objektivnˇe nelze pouˇz´ıt uveden´a hlediska ˇclenˇen´ı, je rozhoduj´ıc´ı

z´amˇer ´uˇcetn´ı jednotky projeven´y pˇri jejich poˇr´ızen´ı.

Z´akon ˇc. 89/2012 Sb., obˇcansk´y z´akon´ık § 2358 a n´asl.

Z´akon ˇc. 89/2012 Sb., obˇcansk´y z´akon´ık § 489 a § 496 odst. 2

2 Pr

avn

ı r

amec 8

Nehmotn´y majetek (kr´atkodob´y i dlouhodob´y) se, s v´yjimkou nehmotn´eho majetku vy-

tvoˇren´eho vlastn´ı ˇcinnost´ı, oceˇnuje poˇrizovac´ımi cenami,

pˇriˇcemˇz poˇrizovac´ı cenou se

podle odstavce 5 t´ehoˇz ustanoven´ı rozum´ı:

a) poˇrizovac´ı cenou cena, za kterou byl majetek poˇr´ızen a n´aklady s jeho

poˇr´ızen´ım souvisej´ıc´ı,

Podrobnˇeji se zp˚usobu oceˇnov´an´ı dlouhodob´eho majetku a souvisej´ıc´ım n´aklad˚um, kter´e

vstupuj´ı do poˇrizovac´ı ceny, vˇenuje § 47 prov´adˇec´ı vyhl´aˇsky k ZU. V odst. 1 tohoto

paragrafu jsou vyjmenov´any typov´e pˇr´ıklady n´aklad˚u, kter´e jsou souˇc´ast´ı vstupn´ı ceny

dlouhodob´eho majetku. Naopak v odst. 2 jsou uvedeny typick´e n´aklady, kter´e do vstupn´ı

ceny zahrnuty b´yt nesm´ı. Je nutn´e poznamenat, ˇze se jedn´a pouze o pˇr´ıkladn´y v´yˇcet,

proto je nutn´e kaˇzd´y konkr´etn´ı n´aklad posuzovat samostatnˇe ve vztahu k poˇrizovan´emu

majetku.

Pravidla pro odpisov´an´ı majetku z poˇrizovac´ı ceny, tj. postupn´eho zahrnov´an´ı majetku

do n´aklad˚u, si ´uˇcetn´ı jednotka stanovuje podle § 28 ZU a § 56 vyhl´aˇsky na z´akladˇe

odpisov´eho pl´anu s ohledem na z´akladn´ı ´uˇcetn´ı z´asady a principy jak´ymi jsou vˇern´y a

poctiv´y obraz ´uˇcetnictv´ı (§ 7 a 8 ZU) a ˇcasov´a a vˇecn´a souvislost (§ 3 odst. 1 ZU).

O tom, zda majetek m´a pro ´uˇcely ´uˇcetn´ı legislativy dlouhodob´y charakter ˇci nikoliv,

tedy rozhoduje ´uˇcetn´ı jednotka na z´akladˇe vlastn´ıho uv´aˇzen´ı.

2.3 Nehmotn´y majetek v daˇnov´e legislativˇe

Jak bylo uvedeno v pˇredchoz´ı ˇc´asti textu, z´akladn´ım ustanoven´ım v daˇnov´e proble-

matice nehmotn´eho majetku, je § 32a. Na rozd´ıl od ´uˇcetn´ı legislativy si ´uˇcetn´ı jed-

notka nem˚uˇze sama libovolnˇe stanovit, zda nehmotn´y majetek povaˇzuje za dlouhodob´y

ˇci kr´atkodob´y. Odst. 1 zm´ınˇen´eho ustanoven´ı jasnˇe deﬁnuje, ˇze za dlouhodob´y nehmotn´y

majetek se povaˇzuje takov´y majetek,

a) kter´y byl nabyt ´uplatnˇe vkladem nebo vytvoˇren vlastn´ı ˇcinnost´ı,

b) jehoˇz vstupn´ı cena je vyˇsˇs´ı neˇz 60 tis´ıc Kˇc a

c) jehoˇz doba pouˇzitelnosti je delˇs´ı neˇz jeden rok.

Splˇnuje-li nehmotn´y majetek vˇsechny tyto pˇredpoklady souˇcasnˇe, pak je nutn´e jej odpi-

sovat za z´akonem stanoven´ych podm´ınek (§ 32a odst. 4). Software se, na rozd´ıl od ´uˇcetn´ı

legislativy, kde si frekvenci odpisu vol´ı ´uˇcetn´ı jednotka sama v odpisov´em pl´anu, odpi-

suje rovnomˇernˇe bez pˇreruˇsen´ı s pˇresnost´ı na cel´e mˇes´ıce, a to po dobu 36 mˇes´ıc˚u od

Z´akon ˇc. 563/1991 Sb., o ´uˇcetnictv´ı, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u § 25 odst. 1 p´ısm. h)

2 Pr

avn

ı r

amec 9

mˇes´ıce n´asleduj´ıc´ıho po uveden´ı do uˇz´ıv´an´ı. V pˇr´ıpadech, kdy z licenˇcn´ı smlouvy vypl´yv´a

ˇcasov´a omezenost licence, je doba odpisov´an´ı shodn´a s dobou dohodnutou ve smlouvˇe.

Samostatn´ym t´ematem je technick´e zhodnocen´ı proveden´e na software, kter´emu bude

vˇenov´ana jedna z n´asleduj´ıc´ıch ˇc´ast´ı (3.3).

V ostatn´ı pˇr´ıpadech, kdy nehmotn´y majetek nesplˇnuje rysy dlouhodob´eho charakteru

stanoven´e v § 32a odst. 1 ZDP, se jedn´a z daˇnov´eho pohledu o kr´atkodob´y nehmotn´y ma-

jetek nebo drobn´y dlouhodob´y majetek, kter´e jsou poplatn´ıkem zahrnov´any do n´aklad˚u

vynaloˇzen´ych za ´uˇcelem dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚u, obecnˇe ale i v judikatuˇre

soud˚u zn´am´ych jako daˇnovˇe uznateln´e n´aklady. Za drobn´y dlouhodob´y se povaˇzuje takov´y

majetek, kter´y nedosahuje ˇc´astky rozhodn´e uveden´e v § 32a ZDP, ale z´aroveˇn jej ´uˇcetn´ı

jednotka podle vnitˇrn´ıch pˇredpis˚u povaˇzuje za dlouhodob´y, kter´y odpisuje. Daˇnov´y po-

platn´ık v takov´em pˇr´ıpadˇe zahrnuje n´aklady na software do z´akladu danˇe formou ´uˇcetn´ıch

odpis˚u, jak je uvedeno v § 24 odst. 2 p´ısm. v) bod 2.

Daˇnovˇe uznateln´ym n´akladem jsou ´uˇcetn´ı odpisy, s v´yjimkou uvedenou v §25

odst. 1 p´ısm. zg), a to pouze u nehmotn´eho majetku, kter´y se neodpisuje podle

tohoto z´akona (§32a) za podm´ınky, ˇze byl poplatn´ıkem poˇr´ızen ´uplatnˇe nebo

ve vlastn´ı reˇzii za ´uˇcelem obchodov´an´ı s n´ım anebo nabyt vkladem, pˇremˇenou

nebo bez´uplatnˇe

Nedosahuje-li majetek ani ˇc´astky, kterou si ´uˇcetn´ı jednotka stanovila, ovlivˇnuje z´aklad

danˇe skrze daˇnov´e n´aklady ´uˇctovan´e ve skupinˇe 50 – Spotˇrebovan´e n´akupy.

2.4 V´yznam spr´avn´eho ocenˇen´ı software a spravedliv´eho odhadu

jeho pouˇzitelnosti

Dˇr´ıve neˇz budu pokraˇcovat v rozboru daˇnov´ych dopad˚u kr´atkodob´eho nehmotn´eho

majetku, je nutn´e ˇcten´aˇri ve struˇcnosti objasnit vztah ´uˇcetn´ı a daˇnov´e legislativy.

Pro zjiˇstˇen´ı z´akladu danˇe z pˇr´ıjmu se podle § 23 odst. 2 p´ısm. a) ZDP vych´az´ı

z v´ysledku hospodaˇren´ı (zisk nebo ztr´ata), a to vˇzdy bez vlivu Mezin´arodn´ıch

´uˇcetn´ıch standard˚u, u poplatn´ık˚u, kteˇr´ı vedou ´uˇcetnictv´ı. Poplatn´ık, kter´y se-

stavuje ´uˇcetn´ı z´avˇerku podle. . .

§ 23 odst. 10 ZDP pak tento princip znovu zd˚urazˇnuje

Pro zjiˇstˇen´ı z´akladu danˇe se vych´az´ı z ´uˇcetnictv´ı veden´eho podle zvl´aˇstn´ıho

pˇredpisu, pokud zvl´aˇstn´ı pˇredpis nebo tento z´akon nestanov´ı jinak anebo pokud

nedoch´az´ı ke kr´acen´ı daˇnov´e povinnosti jin´ym zp˚usobem.

2 Pr

avn

ı r

amec 10

V´ysledek hospodaˇren´ı zjiˇstˇen´y podle ´uˇcetn´ı legislativy je d´ale podle ZDP upravov´an

r˚uzn´ymi mimo´uˇcetn´ımi operacemi na koneˇcn´y z´aklad danˇe. Na n´akladov´e stranˇe se tak

dˇeje rozliˇsov´an´ım jednotliv´ych n´aklad˚u na daˇnovˇe uznateln´e n´aklady a ty, kter´e nelze do

t´eto kategorie zaˇradit, pˇr´ıpadnˇe kter´e z´akon vyluˇcuje. Na stranˇe v´ynos˚u jsou pak daˇnovˇe

´uˇcinn´e v´ynosy rozliˇsov´any podle toho, zda jsou pˇredmˇetem danˇe podle ZDP, nebo jsou

osvobozen´e.

Z dosavadn´ıho textu by mˇelo b´yt evidentn´ı, ˇze ´uˇcetn´ı jednotka m˚uˇze ´uˇcetn´ımi postupy

zcela z´asadnˇe ovlivˇnovat v´ysledek hospodaˇren´ı a t´ım tak´e z´aklad danˇe pro ´uˇcely danˇe

z pˇr´ıjm˚u. U software, tj. dlouhodob´eho nehmotn´eho majetku, kter´y je pˇredmˇetem t´eto

pr´ace, se obecnˇe jedn´a o:

a) nespr´avn´e stanoven´ı vstupn´ı ceny pro odpisov´an´ı

b) nedodrˇzen´ı z´akladn´ıch z´asad a princip˚u ´uˇctov´an´ı

Obˇe zm´ınˇen´e pˇr´ıˇciny tak´e pˇredstavuj´ı ve vztahu k software z daˇnov´eho pohledu pro po-

platn´ıka nejvˇetˇs´ı riziko v souvislosti s nespr´avn´ym stanoven´ım z´akladu danˇe a z toho

vypl´yvaj´ıc´ıch sankˇcn´ıch postih˚u.

V pˇr´ıpadˇe p´ısmene a) je typickou chybou nezahrnut´ı nebo naopak zaˇrazen´ı n´aklad˚u

souvisej´ıc´ıch s poˇr´ızen´ım majetku, kter´e maj´ı/nemaj´ı vstupovat do jeho vstupn´ı ceny.

Spr´avce danˇe pak m˚uˇze opr´avnˇenˇe nam´ıtat, ˇze nespr´avn´ym stanoven´ım vstupn´ı ceny, a t´ım

tak´e chybn´ym v´ypoˇctem odpis˚u zahrnut´ych do z´akladu danˇe, byla nespr´avnˇe stanovena

daˇn z pˇr´ıjm˚u, a to hned v nˇekolika zdaˇnovac´ıch obdob´ıch. Je d˚uleˇzit´e m´ıt na pamˇeti,

ˇze d˚ukazn´ı bˇremeno v daˇnov´em ˇr´ızen´ı nese poplatn´ık. Opr´avnˇenost takov´eho postupu

spr´avce danˇe jiˇz nˇekolikr´at potvrdil i Nejvyˇsˇs´ı spr´avn´ı soud,

kter´y napˇr´ıklad potvrdil

neunesen´ı d˚ukazn´ıho bˇremena daˇnov´eho subjektu pˇr´ı stanoven´ı vstupn´ı ceny z d˚uvodu

odcizen´ı doklad˚u.

V pˇr´ıpadˇe p´ısmene b) se typicky jedn´a o nerespektov´an´ı vˇecn´e a ˇcasov´e souvislosti

n´aklad˚u s ohledem na v´yznam tohoto n´akladu pro danou ´uˇcetn´ı jednotku. Vˇecnou a

ˇcasovou souvislost ´uˇctov´an´ı n´aklad˚u d´ale v r´amci ´uˇcetn´ı legislativy rozv´ıj´ı ˇcesk´y ´uˇcetn´ı

standard ˇc. 019 pro podnikatele v bodˇe 6.1

N´aklady a v´ynosy zachycuj´ı ´uˇcetn´ı jednotky podle tˇechto z´asad

Z´akon ˇc. 280/2009 Sb., daˇnov´y ˇr´ad, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u zejm´ena § 251 a 252

Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho spr´avn´ıho soudu

CR ze dne 23. listopadu 2009, sp. zn. 8 Afs 56/2009

Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho spr´avn´ıho soudu

CR ze dne 6. srpna 2008, sp. zn. 1 Afs 98/2008

Finanˇcn´ı zpravodaj ˇc. 48/2003,

Cesk´e ´uˇcetn´ı standardy pro ´uˇcetn´ı jednotky, kter´e ´uˇctuj´ı podle vyhl´aˇsky

ˇc. 500/2002 Sb., ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u (d´ale jen ”

Cesk´e ´uˇcetn´ı standardy pro podnikatele”),

ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch ´uprav k 1.1.2015

2 Pr

avn

ı r

amec 11

a) n´aklady a v´ynosy se ´uˇctuj´ı z´asadnˇe do obdob´ı, s n´ımˇz ˇcasovˇe a vˇecnˇe

souvisej´ı,

b) zruˇseno

c) n´ahrady vynaloˇzen´ych n´aklad˚u minul´ych ´uˇcetn´ıch obdob´ı se ´uˇctuj´ı do v´ynos˚u

bˇeˇzn´eho roku,

d) n´aklady a v´ydaje, kter´e se t´ykaj´ı budouc´ıch obdob´ı, je nutno ˇcasovˇe rozliˇsit

ve formˇe n´aklad˚u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı nebo v´ydaj˚u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı na pˇr´ısluˇsn´ych

´uˇctech ´uˇctov´e skupiny 38 - Pˇrechodn´e ´uˇcty aktiv a pasiv,

e) v´ynosy a pˇr´ıjmy, kter´e se t´ykaj´ı budouc´ıch obdob´ı, je nutno ˇcasovˇe rozliˇsit

ve formˇe v´ynos˚u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı nebo pˇr´ıjm˚u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı na pˇr´ısluˇsn´ych

´uˇctech ´uˇctov´e skupiny 38 - Pˇrechodn´e ´uˇcty aktiv a pasiv.

Podle bodu 6.4 nen´ı nutno ˇcasov´e rozliˇsen´ı pouˇz´ıvat v pˇr´ıpadech, kdy jde

a) o nev´yznamn´e ˇc´astky, kdy jejich ponech´an´ım v n´akladech ˇci v´ynosech bez

ˇcasov´eho rozliˇsen´ı nen´ı dotˇcen ´uˇcel ˇcasov´eho rozliˇsen´ı a ´uˇcetn´ı jednotka

t´ım prokazatelnˇe nesleduje z´amˇern´e upravov´an´ı v´ysledku hospodaˇren´ı,

b) o pravidelnˇe se opakuj´ıc´ı v´ydaje, popˇr´ıpadˇe pˇr´ıjmy, za pˇredpokladu, ˇze se

v´yraznˇeji neovlivn´ı vˇecn´a a ˇcasov´a souvislost n´aklad˚u a v´ynos˚u.

V´yznam ˇcasov´eho rozliˇsen´ı n´aklad˚u u software bude ˇcten´aˇri zˇrejm´y v n´asleduj´ıc´ı praktiˇctˇejˇs´ı

ˇc´asti.

Tak jako u jin´ych odvˇetv´ı pr´avn´ıho ˇr´adu jsou v daˇnov´e, ale tak´e ´uˇcetn´ı legislativˇe

postaveny obecn´e z´asady, principy a ´uˇcel z´akona nad v´yklad jednotliv´ych ustanoven´ı.

Dodrˇzov´an´ı ´uˇcetn´ıch z´asad a princip˚u tak´e zohledˇnuj´ı spr´avn´ı soudy, jako napˇr. Nejvyˇsˇs´ı

spr´avn´ı soud ve vˇeci vylouˇcen´ı n´aklad˚u z daˇnovˇe uznateln´ych v situaci, kdy nedoˇslo k

ˇcasov´emu rozliˇsen´ı tˇechto n´aklad˚u ve vztahu k v´yznamnosti dan´eho n´akladu pro po-

platn´ıka.

Jak d´ale konstatoval Nejvyˇsˇs´ı spr´avn´ı soud,

...hlediskem pro rozliˇsen´ı n´aklad˚u ve vztahu k ˇcasov´e a vˇecn´e souvislosti je

skuteˇcnost, ˇze je zn´am titul (vymezen´ı), v´yˇse a obdob´ı, kter´eho se t´ykaj´ı.

Vˇecnou a ˇcasovou souvislost n´aklad˚u vych´azej´ıc´ı z ´uˇcetn´ı legislativy pro ´uˇcely stanoven´ı

z´akladu danˇe z pˇr´ıjm˚u naopak nem˚uˇze spr´avce danˇe spravedlivˇe vyˇzadovat v pˇr´ıpadech,

kdy nen´ı v ´uˇcetn´ı legislativˇe pro danou situaci upravena.

Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho spr´avn´ıho soudu

CR ze dne 26. ˇr´ıjna 2009, sp. zn. 8 Afs 18/2009

Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho spr´avn´ıho soudu

CR ze dne 9. listopadu 2011, sp. zn. 1 Afs 66/2011

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 12

Co se daˇnov´ych d˚usledk˚u nehmotn´eho majetku t´yˇce lze shrnout, ˇze

a) poplatn´ık uplatn´ı daˇnov´e odpisy podle § 32a splˇnuje-li nehmotn´y majetek

charakter dlouhodob´eho majetku,

b) nebo ´uˇcetn´ı odpisy podle § 24 odst. 2 p´ısm. v),

c) pˇr´ıpadnˇe jako daˇnovˇe uznateln´e n´aklady, kter´e nejsou odpisy.

V pˇr´ıpadˇe a) vˇsak vˇzdy po dobu stanovenou v ZDP, v pˇr´ıpadech b) a c) se

daˇnov´a uznatelnost n´aklad˚u bude vˇzdy posuzovat ve vztahu k respektov´an´ı

z´akladn´ıch z´asad ´uˇctov´an´ı a princip˚u zejm´ena ve vztahu k vˇecn´e a ˇcasov´e

souvislosti.

3 Souˇcasn´e trendy v poˇrizov´an´ı, uˇz´ıv´an´ı a poskytov´an´ı

software

V pˇredchoz´ım textu byla detailnˇe rozebr´ana pr´avn´ı problematika software ovlivˇnuj´ıc´ı

hospodaˇren´ı podnikatelsk´ych subjekt˚u. V t´eto ˇc´asti je proto moˇzn´e pˇristoupit k anal´yze

souˇcasn´ych model˚u uˇz´ıv´an´ı a poskytov´an´ı software. Tak doposud, drˇz´ım se i v t´eto ˇc´asti

striktnˇe hlavn´ıho c´ıle pr´ace. Z kapacitn´ıch d˚uvod˚u se nemohu v t´eto kapitole podrobnˇe

vˇenovat jednotliv´ym IT ˇreˇsen´ım, jejich v´yvoji nebo konkr´etn´ım licenˇcn´ım politik´am jed-

notliv´ych spoleˇcnost´ı. Nam´ısto toho byl zvolen pˇr´ıstup obecnˇejˇs´ı a pro ˇcten´aˇre tak´e mno-

hem pˇr´ınosnˇejˇs´ı. V t´eto ˇc´asti jsou pˇredstaveny z´akladn´ı zp˚usoby poˇrizov´an´ı software, tj.

jednotliv´e licenˇcn´ı modely, a d´ale tak´e modely dodavatelsk´e, tj. d´ıla a informaˇcn´ı syst´emy

zhotoven´e na objedn´avku. Na ty jsou pak pˇr´ımo aplikov´any z´avˇery z pˇredchoz´ı teoretick´e

ˇc´asti, jejichˇz v´ysledkem je konkr´etn´ı typov´e ˇreˇsen´ı tohoto software v r´amci souˇcasn´e ˇcesk´e

daˇnov´e a ´uˇcetn´ı legislativy.

Trh informaˇcn´ıch technologi´ı potaˇzmo softwaru se vyv´ıj´ı a mˇen´ı velmi rychle, pˇriˇcemˇz na

prvn´ı pohled se m˚uˇze zd´at, ˇze nem´a jiˇz nic spoleˇcn´eho se stavem pˇred nˇekolika m´alo lety.

Zcela jistˇe to plat´ı o konkr´etn´ıch technologick´ych ˇreˇsen´ıch, jin´ych hardwarov´ych, ale tak´e

softwarov´ych prostˇredc´ıch a tak d´ale. Z´akladn´ı principy v´yvoje software, jeho architektury

nebo teoretick´e koncepce vˇsak z˚ust´avaj´ı nemˇenn´e. Pˇr´ıkladem ze vˇsech nejklasiˇctˇejˇs´ıch je

rozkvˇet cloudov´ych IT ˇreˇsen´ı nebo sluˇzbov´ych model˚u poskytov´an´ı software, SaaS (Soft-

ware as a Service). Tyto modely pouˇz´ıv´an´ı software jsou pˇritom zn´amy jiˇz od sam´eho,

dnes lze snad s klidn´ym svˇedom´ım ˇr´ıci, poˇc´ıtaˇcov´eho pravˇeku. V dobˇe velk´ych s´alov´ych

poˇc´ıtaˇc˚u, kdy se v´ykon rovnal velikosti hardwarov´e vybaven´ı, byl dneˇsn´ı cloud computing,

dˇr´ıve termin´alov´y provoz, zcela bˇeˇzn´y. Po desetilet´ıch v´yvoje se tak IT pr˚umysl vr´atil na

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 13

sam´y zaˇc´atek sv´eho zrodu, tentokr´ate vˇsak z jin´eho d˚uvodu. Zat´ımco dˇr´ıve bylo d˚uvodem

termin´alov´eho provozu zejm´ena nedostateˇcn´y v´ykon nebo nepˇr´ıstupnost hardware, dnes

jsou d˚uvody odliˇsn´e. Kromˇe ustaviˇcn´ych ﬁnanˇcn´ıch to jsou napˇr´ıklad d˚uvody lepˇs´ı ﬂe-

xibility pˇr´ıstupnosti k dan´emu software nebo v pˇr´ıpadˇe tzv. virtualizace bezpeˇcnostn´ı

d˚uvody. Stejn´ym evergreenem je v souˇcasnosti tak popul´arn´ı poskytov´an´ı software jako

sluˇzby. Nem´alo podnik˚u vyuˇz´ıvalo sluˇzeb extern´ıch v´ypoˇcetn´ıch stˇredisek, kter´e sv´e sluˇzby

´uˇctovaly na z´akladˇe strojov´eho ˇcasu vˇenovan´eho operac´ım pro objednatele.

Koncepˇcn´ı ˇreˇsen´ı jsou v IT svˇetˇe st´ale stejn´a, prostˇredky, d˚uvody a c´ıle vˇsak nikoliv.

Pro ´uˇcely ˇclenˇen´ı jednotliv´ych model˚u poˇrizov´an´ı, ale i poskytov´an´ı software vych´az´ım

kromˇe vlastn´ıch zkuˇsenost´ı a poznatk˚u zejm´ena z pr´ace Mario Megela,

kter´y pˇrehlednˇe

shrnul obecnˇe uˇz´ıvan´e licenˇcn´ı modely v IT oblasti.

3.1 Licenˇcn´ı modely z pohledu koneˇcn´eho uˇzivatele

U v´yrobc˚u nebo distributor˚u software se lze setkat s ˇsirokou ˇsk´alou licenˇcn´ıch model˚u,

kter´e jsou nav´ıc r˚uznˇe kombinov´any. Licenˇcn´ı modely lze pˇritom rozdˇelovat podle dvou

krit´eri´ı

• Podle zp˚usobu urˇcen´ı licenˇcn´ıho poplatku

• Podle zp˚usobu placen´ı licenˇcn´ıch poplatk˚u.

3.1.1 Licenˇcn´ı modely podle urˇcov´an´ı licenˇcn´ıho poplatku

Jak n´azev napov´ıd´a, jedn´a se o dˇelen´ı licenˇcn´ıch model˚u, kter´e vych´az´ı z mechanismu

licencov´an´ı, tj. udˇelov´an´ı pr´ava software uˇz´ıvat.

Licence na stroj

Tento druh licence je pravdˇepodobnˇe zn´am´y kaˇzd´emu ˇcten´aˇri. Jedn´a se o licenci na

software opravˇnuj´ıc´ı k pouˇzit´ı fyzicky pouze na jednom stroji, tj. poˇc´ıtaˇci, tabletu, telefonu

atd.

Drtiv´e vˇetˇsinˇe koneˇcn´ych uˇzivatel˚u je tento druh licence zn´am´y tak´e prostˇrednictv´ım

tzv. OEM (Original Equipment Manufacturer) verz´ı software dod´avan´ych pˇr´ımo s hard-

ware. V takov´em pˇr´ıpadˇe se licence oddˇelenˇe jako nehmotn´y majetek nebo n´aklad v˚ubec

SW licence: souˇcasnost a trendy ˇc´ast 1.

International Data Corporation - Software Licensing and Provisioning

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 14

neeviduje, n´ybrˇz je pˇr´ımo souˇc´asti ceny hardware. Do n´aklad˚u se tak dost´av´a skrze bˇeˇzn´a

pravidla pro odpisov´an´ı, resp. zahrnut´ı hmotn´eho majetku do n´aklad˚u.

Licence na jm´eno/na uˇzivatelsk´y ´uˇcet

V podstatˇe se jedn´a o alternativu licence na stroj, s t´ım rozd´ılem, ˇze licenci k software

m˚uˇze uˇzivatel po ovˇeˇren´ı jeho identity pouˇz´ıvat z jak´ehokoliv zaˇr´ızen´ı. Jedn´a se o licenˇcn´ı

model tˇeˇs´ıc´ı se st´ale vˇetˇs´ı oblibˇe d´ıky vysok´e dostupnosti internetu.

Sirok´e veˇrejnosti

nejzn´amˇejˇs´ım pˇr´ıkladem budiˇz online verze kancel´aˇrsk´ych aplikac´ı Microsoft Oﬃce 365,

kter´a je alternativou ke klasick´ym licenc´ım Oﬃce typu licence na stroj.

Plovouc´ı licence

Tento typ pˇredstavuje modiﬁkaci licence na stroj, jehoˇz vznik si vynutil zejm´ena pod-

nikov´y sektor sv´ym tlakem na vˇetˇs´ı efektivitu a sniˇzov´an´ı n´aklad˚u. Jedn´a se o licenci k

software, kter´y m˚uˇze b´yt nainstalov´an na libovoln´em poˇctu zaˇr´ızen´ı, pouˇz´ıvat ji vˇsak v

urˇcit´em okamˇziku sm´ı vˇzdy pouze smluvnˇe omezen´y poˇcet uˇzivatel˚u.

Licence na server

V principu se jedn´a o licenci k software nainstalovan´e na server (jeden stroj), ke

kter´emu mohou dle konkr´etn´ıch licenˇcn´ıch ujedn´an´ı pˇristupovat (pouˇz´ıvat software) r˚uznˇe

omezen´e poˇcty uˇzivatel˚u. Licence na server v sobˇe obsahuje urˇcit´y poˇcet pˇredplacen´ych

uˇzivatelsk´ych pˇr´ıstup˚u, resp. zaˇr´ızen´ı na server, tzv. CALs (Client Access Licences).

Licence na procesor

Alternativou k licenci na server je licence na procesor, zejm´ena tedy procesor serveru.

Jedn´a se v podstatˇe o licenci na server bez rozliˇsov´an´ı poˇctu maxim´aln´ıch uˇzivatelsk´ych

pˇr´ıstup˚u v jednom okamˇziku → neomezen´y poˇcet CALs. Typicky se jedn´a o licence

k velk´ym informaˇcn´ım podnikov´ym syst´em˚um, kter´e bˇeˇz´ı na pozad´ı a je k nim velk´y

poˇcet pˇr´ıstup˚u. Mezi hlavn´ı pˇredstavitele patˇr´ı datab´azov´e SQL servery, v ˇcele s jed-

nou z nejvˇetˇs´ıch IT spoleˇcnost´ı Oracle, kter´a licence na procesor nebo jej´ı kombinace

vyuˇz´ıv´a t´emˇeˇr v´yhradnˇe. Tento modern´ı druh licenc´ı se vˇsak jiˇz prosazuje i u, co do poˇctu

uˇzivatelsk´ych pˇr´ıstup˚u, mnohem skromnˇejˇs´ıch projekt˚u. Pˇr´ıkladem mohou b´yt licence

operaˇcn´ıho syst´emu pro server spoleˇcnosti Microsoft, kdy do urˇcit´eho poˇctu CALs v ˇr´adu

dvou des´ıtek je v´yhodnˇejˇs´ı klasick´a licence na server, nad tuto hranici naopak licence na

procesor.

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 15

Licence na j´adro procesoru/virtu´aln´ı procesor

S pˇr´ıchodem v´ykonnˇejˇs´ıch v´ıce j´adrov´ych procesor˚u na trh zaˇcali nˇekteˇr´ı prodejci soft-

ware poskytovat licence na j´adro procesoru. Dnes jsou jiˇz v´ıce j´adrov´e procesory bˇeˇznou

souˇc´ast´ı vˇsech osobn´ıch poˇc´ıtaˇc˚u, ale i telefon˚u a jin´ych zaˇr´ızen´ı, proto v´yrobci ve vˇetˇsinˇe

pˇr´ıpad˚u jiˇz fakticky nerozliˇsuj´ı mezi licenc´ı na j´adro procesoru a procesor (standardnˇe je

licence na j´adro rovna

licence na procesor).

D´ıky dalˇs´ımu v´yvoji v oblasti IT se vˇsak nam´ısto licence na j´adro procesoru zaˇcala hojnˇe

uˇz´ıvat licence na virtu´aln´ı procesor, kter´a reﬂektuje trendy v tzv. virtualizaci software.

Nezˇr´ıdka jsou procesory rozdˇelov´any na v´ıce virtu´aln´ıch procesor˚u, na kter´ych je nain-

stalov´an bud

’

separ´atnˇe r˚uzn´y software s c´ılem zamezit kolizi jednotliv´ych poˇc´ıtaˇcov´ych

program˚u, datab´az´ı a podobnˇe, nebo naopak duplicitnˇe klon stejn´eho software pˇr´ıpadnˇe

syst´emu. C´ılem virtualizace je zejm´ena zv´yˇsen´ı bezpeˇcnosti, a to jak proti vnˇejˇs´ım hrozb´am,

tak tak´e vnitˇrn´ım a z´aroveˇn z´aloha cenn´ych dat.

Licence na pracoviˇstˇe

Speci´aln´ı druhy licenc´ı, kter´e jsou vymezeny urˇcit´ym fyzick´ym nebo virtu´aln´ım ´uzem´ım.

Jako pˇr´ıklad lze uv´est licencov´an´ı software pro r˚uzn´e st´atn´ı instituce, vysok´e ˇskoly a jin´e.

Licence na z´akladˇe metriky uˇz´ıv´an´ı

Staronov´ym trendem je licencov´an´ı na z´akladˇe mˇeˇren´ı vyuˇz´ıv´an´ı software, a to na

z´akladˇe spotˇrebovan´eho ˇcasu, vyuˇzit´ı funkcionalit software, pˇr´ıpadnˇe jin´ych metrik nebo

jejich kombinac´ı.

Licence na z´akladˇe ﬁnanˇcn´ı metriky

Modiﬁkac´ı pˇredchoz´ıho modelu jsou licence vyuˇz´ıvaj´ıc´ı nam´ısto ˇcasu nebo funkcionalit

software, ﬁnanˇcn´ı veliˇciny jako je objem penˇez za transakce nebo zisk na transakci a

mnoho dalˇs´ıch. Jedn´a o speciﬁck´e licence uplatˇnovan´e v nˇekter´ych odvˇetv´ıch podnik´an´ı

za vyuˇzit´ı aplikac´ı a software napˇr. na ﬁnanˇcn´ıch trz´ıch, v nˇekter´ych obchodnˇe prodejn´ıch

modelech jako alternativa k provizn´ım syst´em˚um a podobnˇe.

3.1.2 Licenˇcn´ı modely podle zp˚usobu placen´ı licenˇcn´ıho poplatku

Zp˚usob placen´ı licence je do znaˇcn´e m´ıry spojen s d´elkou trv´an´ı licence. V nˇekter´ych

segmentech trhu se software doˇslo k v´yrazn´ym zmˇen´am od tradiˇcn´ıch licenˇcn´ıch model˚u

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 16

s pevnˇe stanovenou nebo neomezenou dobou, k model˚um, kter´e software poskytuj´ı sp´ıˇse

jako sluˇzbu, tzv. SaaS. Podle toho lze licence dˇelit.

Trval´e licence

Klasick´ym zp˚usobem je poˇr´ızen´ı licence k software dopˇredu na dobu neurˇcitou. V cenˇe

licence pak mohou b´yt obsaˇzena pr´ava na bezplatnou aktualizaci software (pˇrechod na

novˇejˇs´ı verzi) a jin´e sluˇzby, kter´a vˇsak nelze od licence odliˇsit.

Pˇredplacen´e licence

V d˚usledku rychl´eho v´yvoje nejen software, ale tak´e hardware doˇslo k rozvoji pˇredplacen´ych

licenc´ı, tzv. subscription licenc´ı, tedy licenc´ı na dobu urˇcitou.

Casto je totiˇz v´yvoj tak

rychl´y, ˇze nehledˇe na pr´avo trval´eho uˇzit´ı software je uˇzivatel nucen poˇr´ıdit si software

nov´y. K takov´emu kroku b´yv´a uˇzivatel ˇcasto donucen samotn´ym v´yrobce, kter´y pˇrestane

software udrˇzovat, takˇze se pro nˇej st´av´a nebezpeˇcn´ym nebo nekompatibiln´ım.

Pay-as-you-go licence

Jak s´am n´azev napov´ıd´a, uˇzivatel plat´ı licenˇcn´ı poplatky ve v´yˇsi odpov´ıdaj´ıc´ı vyuˇz´ıv´an´ı

software na z´akladˇe pˇredem sjednan´e metriky.

3.1.3 Daˇnov´e a ´uˇcetn´ı dopady jednotliv´ych licenˇcn´ıch model˚u

Z´amˇernˇe jsem v pˇredchoz´ı ˇc´asti o dˇelen´ı licenˇcn´ıch model˚u neuv´adˇel konkr´etn´ı aspekty

´uˇctov´an´ı, potaˇzmo nakl´ad´an´ı pro ´uˇcely danˇe z pˇr´ıjm˚u. Aˇckoliv jsou jednotliv´e licenˇcn´ı

modely, co do licenˇcn´ı politiky poskytovatele, velmi r˚uzn´e, v hospodaˇren´ı podnik˚u se ˇcasto

projevuj´ı totoˇznˇe. V principu je vˇzdy nutn´e posoudit, zda konkr´etn´ı licenˇcn´ı ujedn´an´ı k

software m´a v hospodaˇren´ı podniku charakter majetku nebo n´aklad˚u, typicky n´aklad˚u na

sluˇzby.

Software jako majetek

Mezi typick´e typy licenc´ı, kter´e svou povahou naplˇnuj´ı rysy majetku, patˇr´ı typovˇe

• Licence na stroj a jej´ı obdoby plovouc´ıch licenc´ı,

• Licence na server a z nich odvozen´e licence na procesor, na j´adro procesoru nebo na

virtu´aln´ı procesor

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 17

• Licence na pracoviˇstˇe, kter´e se vˇsak nˇekdy podobaj´ı multilicenc´ım (viz d´ale).

Z hlediska placen´ı licenˇcn´ıch poplatk˚u to pak jsou licence trval´e a licence pˇredplacen´e na

dobu urˇcitou, kter´e vˇsak v souˇcasnosti velmi ˇcasto maj´ı charakter sluˇzby.

U vˇsech zm´ınˇen´ych typ˚u licenc´ı mus´ı ´uˇcetn´ı jednotka peˇclivˇe zkoumat ocenˇen´ı ma-

jetku, tj. zejm´ena, kter´e souvisej´ıc´ı n´aklady maj´ı vstupovat do poˇrizovac´ı ceny a kter´e

nikoliv. Podle v´yˇse vstupn´ı ceny odvozen´e z ´uˇcetn´ıch pˇredpis˚u, ´uˇcetn´ı jednotka podle

vnitˇrn´ı smˇernice a odpisov´eho pl´anu zaˇrad´ı majetek do ´uˇcetnictv´ı jako dlouhodob´y, dlou-

hodob´y drobn´y nebo kr´atkodob´y. Odpisov´y pl´an by pˇritom mˇel vˇernˇe a poctivˇe zo-

hledˇnovat vˇecnou a ˇcasovou souvislost ˇzivotnosti takov´eho software zejm´ena s ohledem

na v´yznamnost investice vzhledem k ekonomick´e situaci ´uˇcetn´ı jednotky vˇcetnˇe jej´ı veli-

kosti.

Pro daˇnov´e ´uˇcely se, stejnˇe jako pro ´uˇcetn´ı, vych´az´ı z ocenˇen´ı dle ´uˇcetn´ıch pˇredpis˚u.

Splˇnuje-li majetek obecn´a krit´eria uveden´a v § 32a odst. 1 ZDP, mus´ı b´yt povaˇzov´an

za dlouhodob´y nehmotn´y majetek, jeˇz se odpisuje po dobu tˇr´ı let, bez ohledu na jeho

zatˇr´ıdˇen´ı podle odpisov´eho pl´anu. V opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe bude ´uˇcetn´ı jednotka postupovat dle

vnitˇrn´ıch pravidel stanoven´ych v odpisov´em pl´anu, tj. bude majetek postupnˇe rozpouˇstˇet

do n´aklad˚u skrze odpisy nebo jej jednor´azovˇe zahrne do n´aklad˚u, opˇet s ohledem na

obecn´e z´asady a principy zakotven´e v ´uˇcetn´ı legislativˇe.

Software jako sluˇzba

Typickou sluˇzbou jsou licence, kter´e jsou ´uˇctovan´e ve ﬁnanˇcn´ıch modelech pay-as-you-

go na z´akladˇe metrik. I pˇresto, ˇze tomu tak nen´ı vˇzdy, b´yvaj´ı licence na jm´eno nebo

uˇzivatelsk´y ´uˇcet ˇcast´ym pˇr´ıkladem poskytovan´e sluˇzby. Podle ﬁnanˇcn´ıho ˇclenˇen´ı licenc´ı

jsou to pˇredplacen´e sluˇzby (tzv. plans), kter´e jsou nab´ızeny na r˚uznˇe dlouh´a obdob´ı

v r˚uzn´ych cenov´ych variant´ach. Pˇredplacen´ım delˇs´ıho obdob´ı dos´ahne uˇzivatel na niˇzˇs´ı

pr˚umˇern´e n´aklady sluˇzby na den, zat´ıˇz´ı t´ım vˇsak sv´e cash ﬂow dopˇredu. Nejvˇetˇs´ı rozmach

takto poskytovan´eho software je patrn´y v online oblasti. Software nebo jeho ˇc´ast bˇeˇz´ı na

serverech poskytovatele a pˇredplatitel k nˇemu pˇristupuje pomoc´ı internetu. Rozmanitost

takto poskytovan´eho software v souˇcasnosti nezn´a mez´ı.

V pˇr´ıpadˇe licenˇcn´ıch poplatk˚u na z´akladˇe metrik poskytovatel v pravideln´ych interva-

lech vy´uˇctov´av´a poskytnut´e sluˇzby, kter´e jsou pro uˇzivatele n´akladem na sluˇzby. Stejnˇe

tak tomu je i v pˇr´ıpadech pˇredplacen´ych tarif˚u, pl´an˚u. U poslednˇe uveden´eho je pouze

nutn´e pamatovat na akru´aln´ı princip ´uˇcetnictv´ı, tedy ´uˇctovat n´aklady do toho obdob´ı,

do kter´eho patˇr´ı. V pˇr´ıpadˇe pˇredplacen´ı sluˇzby na dobu, jeˇz pˇresahuje r´amec jednoho

´uˇcetn´ıho obdob´ı (´uˇcetn´ıho roku), je pak nutn´e alikvotn´ı ˇc´ast n´aklad˚u patˇr´ıc´ıch do pˇr´ıˇst´ıch

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 18

obdob´ı ˇcasovˇe rozliˇsit. V pˇr´ıpadˇe, ˇze n´aklady na sluˇzbu souvisej´ı s podnikatelskou ˇcinnost´ı

´uˇcetn´ı jednotky, a lze je tud´ıˇz pˇred spr´avcem danˇe obh´ajit jako n´aklady podle § 24 odst.

1 ZDP, jsou tyto n´aklady daˇnovˇe uznateln´e.

Multilicence, tzv. volume licensing

Velmi ˇcast´y je prodej v´ıce licenc´ı najednou tzv. multilicence, pˇriˇcemˇz prodejce, tak

jako v jin´ych odvˇetv´ıch, poskytuje motivaˇcn´ı mnoˇzstevn´ı slevy. Celkov´a ˇc´astka za bal´ık

poˇr´ızen´ych licenc´ı m˚uˇze b´yt relativnˇe vysok´a, cena jednotliv´e licence naopak relativnˇe

n´ızk´a.

Castou chybou ´uˇcetn´ıch jednotek je aktivace multilicence jako dlouhodob´y ne-

hmotn´y majetek.

Uˇcetn´ı pˇredpisy deﬁnuj´ı pouze soubor hmotn´eho movit´eho majetku se samostatn´ym

technicko-ekonomick´ym urˇcen´ım, kter´y pln´ı jednotn´y ´uˇcel (§ 24 odst. 4 ZU). Soubor ne-

hmotn´eho majetku vˇsak neexistuje. Proto je nutn´e pˇristupovat ke kaˇzd´e jednotliv´e licenci

zvl´aˇst

’

a posuzovat, zda naplˇnuje znaky dlouhodob´eho nehmotn´eho majetku ˇci nikoliv.

Podle odpisov´eho pl´anu a v´yznamnosti celkov´eho n´akladu by mˇela ´uˇcetn´ı jednotka vy-

naloˇzen´e n´aklady zahrnovat formou odpis˚u po v´ıce ´uˇcetn´ıch obdob´ı nebo jej zahrne do

n´aklad˚u s t´ım, ˇze objektivnˇe zhodnot´ı nutnost takov´y n´aklad ˇcasovˇe rozliˇsit. Jednotlivost

je ostatnˇe typick´ym rysem nehmotn´eho majetku, kter´y je patrn´y zejm´ena u technick´eho

zhodnocen´ı (viz d´ale).

3.2 Dodavatelsk´e modely, d´ıla na objedn´avku – implementace,

lokalizace

V´yznamn´ym segmentem trhu software je tak´e zhotoven´ı programov´eho vybaven´ı na

objedn´avku, resp. ´uprava dostupn´eho software podle potˇreb podniku. V t´eto souvislosti

b´yvaj´ı hojnˇe skloˇnov´any pojmy jako implementace nebo lokalizace, informaˇcn´ı nebo pod-

nikov´y syst´em a podobnˇe. Oproti hotov´emu software, ke kter´emu podniku staˇc´ı v podstatˇe

poˇr´ıdit pouze licenci a n´asledn´e aktualizace, je poˇr´ızen´ı software na objedn´avku mnohem

komplikovanˇejˇs´ı, a to jak v samotn´ych licenˇcn´ıch smlouv´ach, tak tak´e daˇnov´ych a ´uˇcetn´ıch

souvislostech. Tyto rozs´ahl´e programov´e projekty b´yvaj´ı tak´e ﬁnanˇcnˇe znaˇcnˇe n´aroˇcn´e.

Riziko daˇnov´ych domˇerk˚u pro podnik je proto u tˇechto projekt˚u mnohem vyˇsˇs´ı.

Implementace pˇredstavuje zaveden´ı software do podniku, lokalizace pak pˇrizp˚usoben´ı

konkr´etn´ım podm´ınk´am podniku. V r´amci zhotoven´ı d´ıla na objedn´avku prob´ıh´a bud

’

jeho kompletn´ı v´yvoj, nebo ˇcastˇeji v´yvoj, dotvoˇren´ı nebo modiﬁkace postaven´y na nˇejak´e

dostateˇcnˇe obecn´e a robustn´ı platformˇe, povˇetˇsinou komerˇcn´ıho charakteru. Mezi tradiˇcn´ı

platformy pro podnikov´a ˇreˇsen´ı patˇr´ı SAP, Microsoft Dynamics nebo datab´azov´e projekty

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 19

zaloˇzen´e na Oracle a mnoho dalˇs´ıch.

Cten´aˇri je jistˇe jasn´e, ˇze funkcionality, potˇreby a c´ıle

postaven´e na datab´azi vyuˇz´ıvaj´ıc´ı softwarov´eho ˇreˇsen´ı Oracle budou jin´e u nemocnice,

v´yrobn´ıho podniku nebo Ministerstva dopravy.

Z´asadn´ım probl´emem u tohoto typu software pak je pro objednatele spr´avn´e urˇcen´ı

vstupn´ı ceny a pozdˇeji tak´e posouzen´ı daˇnov´ych a ´uˇcetn´ıch souvislost´ı u oprav, v´yvoje a

podpory tˇechto syst´em˚u. Situace je nav´ıc komplikovanˇejˇs´ı v tom, ˇze samotnou implemen-

taci neprov´ad´ı v´yrobce platformy, na kter´e je software budov´an, ale tˇret´ı osoba, velmi ˇcasto

nˇekter´y z jeho smluvn´ıch partner˚u. Licenˇcn´ı smlouvy jsou v takov´ych pˇr´ıpadech velmi

komplikovan´e, v´ıcestrann´e nebo jich naopak je v´ıce, nebot

’

ˇreˇs´ı nejen vztah mezi zhotovi-

telem a objednatelem (smlouva o d´ılo), ale tak´e licenˇcn´ı vztah s v´yrobcem platformy, bud

’

udˇelen´ım samostatn´e licence nebo podlicence udˇelen´e implement´atorem. Licenˇcn´ı modely

nav´ıc obsahuj´ı r˚uzn´a dalˇs´ı ujedn´an´ı o budouc´ı podpoˇre, aktualizac´ıch, ˇreˇs´ı bezpeˇcnost´ı

ot´azky syst´emu a tak d´ale. Je proto vˇzdy nutn´e k takov´ym projekt˚um pˇristupovat zcela

individu´alnˇe.

3.2.1 Vstupn´ı cena

V ˇc´asti 2.2, kter´a mimo jin´e pojedn´av´a o vstupn´ı cenˇe software, jsem z´amˇernˇe necitoval

pˇr´ısluˇsn´a ustanoven´ı § 47 vyhl´aˇsky. Na tomto m´ıstˇe vˇsak povaˇzuji za vhodn´e, je uv´est.

Odst. 1

Souˇc´ast´ı ocenˇen´ı dlouhodob´eho nehmotn´eho a hmotn´eho majetku nebo jeho

ˇc´asti a technick´eho zhodnocen´ı s ohledem na povahu poˇrizovan´eho majetku a

zp˚usob jeho poˇr´ızen´ı do doby stanoven´e v §6 odst. 8 nebo v §7 odst. 11 je cena,

za kterou byl majetek poˇr´ızen a zejm´ena n´aklady na

a) pˇr´ıpravu a zabezpeˇcen´ı poˇrizovan´eho majetku, zejm´ena odmˇeny za pora-

densk´e sluˇzby a zprostˇredkov´an´ı, spr´avn´ı poplatky, platby za poskytnut´e

z´aruky a otevˇren´ı akreditivu, expert´ızy, patentov´e reˇserˇse a pˇredprojektov´e

pˇr´ıpravn´e pr´ace,

b) ´uroky, zejm´ena z ´uvˇeru, pokud tak ´uˇcetn´ı jednotka rozhodne,

c) odvody za doˇcasn´e nebo trval´e odnˇet´ı zemˇedˇelsk´e p˚udy zemˇedˇelsk´e v´yrobˇe

a poplatky za doˇcasn´e nebo trval´e odnˇet´ı lesn´ı p˚udy,

d) pr˚uzkumn´e, geologick´e, geodetick´e a projektov´e pr´ace vˇcetnˇe variantn´ıch

ˇreˇsen´ı a rozpoˇctu, zaˇr´ızen´ı staveniˇstˇe, odstranˇen´ı porostu a pˇr´ısluˇsn´e ter´enn´ı

´upravy, clo, dopravn´e, mont´aˇz a umˇeleck´a d´ıla tvoˇr´ıc´ı souˇc´ast stavby, li-

cence, patenty a jin´a pr´ava vyuˇzit´a pˇri poˇrizov´an´ı majetku, nikoliv pro

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 20

budouc´ı provoz,

e) vyˇrazen´ı st´avaj´ıc´ıch staveb nebo jejich ˇc´ast´ı v d˚usledku nov´e v´ystavby.

Z˚ustatkov´e ceny vyˇrazen´ych staveb nebo jejich ˇc´ast´ı a n´aklady na vyˇrazen´ı

tvoˇr´ı souˇc´ast n´aklad˚u na novou v´ystavbu,

f) n´ahrady za omezen´ı vlastnick´ych pr´av, n´ahrady majetkov´e ´ujmy vlastn´ıkovi,

n´ajemci nebo pacht´yˇri nemovit´e vˇeci nebo za omezen´ı v obvykl´em uˇz´ıv´an´ı,

jakoˇz i n´ahrady za pˇredˇcasnˇe sm´ycen´y porost v souvislosti s v´ystavbou,

g) ´uhradu pod´ılu na

1. opr´avnˇen´ych n´akladech provozovatele pˇrenosov´e soustavy nebo pˇr´ısluˇsn´eho

provozovatele distribuˇcn´ı soustavy spojen´ych s pˇripojen´ım a zajiˇstˇen´ım

poˇzadovan´eho pˇr´ıkonu,

2. ´uˇcelnˇe vynaloˇzen´ych n´akladech provozovatele distribuˇcn´ı soustavy spo-

jen´ych s pˇripojen´ım a se zajiˇstˇen´ım poˇzadovan´e dod´avky plynu,

3. ´uˇcelnˇe vynaloˇzen´ych n´akladech dodavatele spojen´ych s pˇripojen´ım a

se zajiˇstˇen´ım dod´avky tepeln´e energie,

h) ´uhrady n´aklad˚u za pˇreloˇzky [14a], pˇrekl´adky [14b] a n´ahradn´ı pozemn´ı ko-

munikaci [14c] ´uˇcetn´ı jednotce, kter´a m´a vlastnick´e pr´avo k dotˇcen´emu

majetku, anebo kter´a hospodaˇr´ı s majetkem st´atu nebo s majetkem ´uzemn´ıch

samospr´avn´ych celk˚u,

i) zkouˇsky pˇred uveden´ım majetku do stavu zp˚usobil´eho k uˇz´ıv´an´ı. Vzniknou-

li pˇri zkouˇsk´ach pouˇziteln´e v´yrobky nebo v´ykony, jsou v´ynosy z tˇechto

v´yrobk˚u nebo v´ykon˚u souˇc´ast´ı provozn´ıch v´ynos˚u a n´aklady na nˇe (bez

odpis˚u) souˇc´ast´ı provozn´ıch n´aklad˚u. Zkouˇskami nejsou z´abˇeh a osvojen´ı,

kter´e jako poˇc´ateˇcn´ı v´ıcen´aklady zahajovan´e v´yroby jsou souˇc´ast´ı n´aklad˚u

po uveden´ı majetku do stavu zp˚usobil´eho k uˇz´ıv´an´ı,

j) zabezpeˇcovac´ı, konzervaˇcn´ı a udrˇzovac´ı pr´ace pˇri zastaven´ı poˇrizov´an´ı

majetku a dekonzervaˇcn´ı pr´ace v pˇr´ıpadˇe dalˇs´ıho pokraˇcov´an´ı. Pokud je

poˇrizov´an´ı majetku zastaveno trvale, odep´ıˇse se poˇrizovan´y majetek pˇri

jeho vyˇrazen´ı do n´aklad˚u.

Odst. 2

Souˇc´ast´ı ocenˇen´ı dlouhodob´eho nehmotn´eho a hmotn´eho majetku a technick´eho

zhodnocen´ı zejm´ena nejsou:

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 21

a) opravy a ´udrˇzba. Opravou se odstraˇnuj´ı ´uˇcinky ˇc´asteˇcn´eho fyzick´eho opotˇreben´ı

nebo poˇskozen´ı za ´uˇcelem uveden´ı do pˇredchoz´ıho nebo provozuschopn´eho

stavu. Uveden´ım do provozuschopn´eho stavu se rozum´ı proveden´ı opravy

i s pouˇzit´ım jin´ych neˇz p˚uvodn´ıch materi´al˚u, d´ıl˚u, souˇc´ast´ı nebo techno-

logi´ı, pokud t´ım nedojde k technick´emu zhodnocen´ı.

Udrˇzbou se rozum´ı

soustavn´a ˇcinnost, kterou se zpomaluje fyzick´e opotˇreben´ı a pˇredch´az´ı po-

ruch´am a odstraˇnuj´ı se drobnˇejˇs´ı z´avady,

b) n´aklady n´ajemce nebo pacht´yˇre na uveden´ı najat´eho nebo propachtovan´eho

majetku do pˇredch´azej´ıc´ıho stavu,

c) kursov´e rozd´ıly,

d) smluvn´ı pokuty a ´uroky z prodlen´ı, popˇr´ıpadˇe jin´e sankce ze smluvn´ıch

vztah˚u,

e) n´ajemn´e za stavebn´ı pozemek, na kter´em prob´ıh´a v´ystavba [14d],

f) n´aklady na zaˇskolen´ı pracovn´ık˚u,

g) n´aklady na vybaven´ı poˇrizovan´eho dlouhodob´eho majetku z´asobami,

h) n´aklady na biologickou rekultivaci,

i) n´aklady spojen´e s pˇr´ıpravou a zabezpeˇcen´ım dlouhodob´eho majetku vznikl´e

po uveden´ı poˇrizovan´eho dlouhodob´eho majetku do uˇz´ıv´an´ı,

j) v pˇr´ıpadˇe pozemku vykazovan´eho v poloˇzce ”B.II.1. Pozemky”n´aklady spo-

jen´e s poˇr´ızen´ım dlouhodob´eho hmotn´eho majetku podle odstavce 1 vy-

kazovan´eho v poloˇzk´ach ”B.II.2. Stavby”, ”B.II.4. Pˇestitelsk´e celky tr-

val´ych porost˚u”a ”B.II.6. Jin´y dlouhodob´y hmotn´y majetek”podle §7 odst.

6 p´ısm. a).

Licence na platformu, podlicence

Jak vypl´yv´a z odst. 1 bodu e) licence pro budouc´ı provoz nevstupuje do vstupn´ı ceny

software zhotoven´e na z´akladˇe smlouvy o d´ılo. Pˇresnˇe takovou povahu m´a licence, resp.

podlicence uzavˇren´a s v´yrobcem platformy. Je tedy nutn´e tyto provozn´ı licence evidovat

oddˇelenˇe od poˇr´ızen´eho software a aplikovat na nˇe standardn´ı test urˇcen´ı dlouhodobosti

nehmotn´eho majetku.

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 22

Smlouva o d´ılo

Samotn´y implementaˇcn´ı proces m˚uˇzeme d´ale dˇelit na pˇredimplementaˇcn´ı f´azi (pˇr´ıprava),

samotnou implementaˇcn´ı f´azi (realizace) a poimplementaˇcn´ı (testov´an´ı, uv´adˇen´ı do pro-

vozu). K naplnˇen´ı c´ıl˚u t´eto pr´ace toto dˇelen´ı postaˇcuje. Nebudu se proto implementaˇcn´ım

procesem d´ale zab´yvat.

Mezi pˇr´ıpravn´e pr´ace patˇr´ı n´avrh ˇreˇsen´ı, postupu implementace, speciﬁkace poˇzadovan´ych

funkcionalit a podobnˇe. Tyto pr´ace typovˇe odpov´ıdaj´ı ustanoven´ım § 47 odst. 1 bodu a)

pˇr´ıpadnˇe d) vyhl´aˇsky. Mus´ı b´yt proto zahrnuty do vstupn´ı ceny software.

Samotn´a realizace projektu, zejm´ena programov´an´ı a zav´adˇen´ı syst´emu na pracoviˇstˇe,

nepochybnˇe do vstupn´ı ceny software patˇr´ı v cel´em rozsahu.

F´aze uv´adˇen´ı syst´emu do ostr´eho provozu, ladˇen´ı a obdobn´e pr´ace zase odpov´ıdaj´ı

ustanoven´ı § 47 odst. 1 p´ısm. j) vyhl´aˇsky. V t´eto f´azi vˇsak jiˇz b´yvaj´ı tak´e poskytov´any

r˚uzn´e sluˇzby jako z´akaznick´a podpora pro pracovn´ıky objednatele a jin´e maj´ıc´ı charakter

sluˇzeb, kter´e nemaj´ı b´yt do vstupn´ı ceny zahrnuty. V praxi vˇsak b´yv´a probl´em rozliˇsit,

co bylo skuteˇcnˇe poskytnuto a jak m´a b´yt s takov´ym n´akladem naloˇzeno.

Odst. 2 pˇr´ısluˇsn´eho ustanoven´ı pˇr´ıkladnˇe uv´ad´ı n´aklady, kter´e nejsou souˇc´ast´ı poˇrizovac´ı

ceny software. Kromˇe jiˇz zm´ınˇen´ych z´akaznick´ych podpor jde v praxi pˇrev´aˇznˇe o n´aklady

na zaˇskolen´ı pracovn´ık˚u objednatele.

3.3 Technick´e zhodnocen´ı software

Svˇet software je zcela pod nadvl´adou angliˇctiny. Nen´ı proto divu, ˇze i do ˇcesk´eho jazyka

se dost´avaj´ı pˇrejat´e v´yrazy z angliˇctiny, kter´e pot´e v pr´avn´ı praxi ˇcin´ı pot´ıˇze.

Casto je

pˇritom obt´ıˇzn´e i pro zkuˇsenˇejˇs´ı odpovˇednou osobu, natoˇz ´uˇct´arnu podniku, rozeznat, o

kter´y typ plnˇen´ı se jedn´a. Matouc´ımi jsou ˇcasto popisy doklad˚u, jejich pˇr´ılohy nebo obsah

pˇred´avac´ıch protokol˚u. Vyhl´aˇska k z´akonu o ´uˇcetnictv´ı v § 47 odst. 4 stejnˇe jako z´akon o

dan´ıch z pˇr´ıjm˚u v § 32a odst. 6 deﬁnuj´ı technick´e zhodnocen´ı jako

v´ydaje na ukonˇcen´e rozˇs´ıˇren´ı vybavenosti nebo pouˇzitelnosti nehmotn´eho ma-

jetku anebo z´asahy, kter´e maj´ı za n´asledek zmˇenu ´uˇcelu nehmotn´eho majetku.

Za technick´e zhodnocen´ı se povaˇzuj´ı i uveden´e v´ydaje nepˇresahuj´ıc´ı stanovenou

ˇc´astku, pokud je poplatn´ık na z´akladˇe sv´eho rozhodnut´ı neuplatn´ı jako v´ydaj

(n´aklad) podle §24.

Technick´e zhodnocen´ı nehmotn´eho majetku se pˇri pˇrekroˇcen´ı urˇcit´e penˇeˇzn´ı hranice st´av´a

dlouhodob´ym nehmotn´ym majetkem, resp. zvyˇsuje vstupn´ı cenu dlouhodob´eho nehmotn´eho

majetku, kter´y je nutn´e odpisovat. V pˇr´ıpadˇe ´uˇcetn´ıch pˇredpis˚u si hranici pro technick´e

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 23

zhodnocen´ı stanovuje ´uˇcetn´ı jednotka ve vnitˇrn´ım pˇredpise, zejm´ena odpisov´em pl´anu.

Z´akon o dani z pˇr´ıjmu pak pevnˇe stanovuje, ˇze za technick´e zhodnocen´ı je nutn´e povaˇzovat

ukonˇcen´e z´asahy do dlouhodob´eho nehmotn´eho majetku, kter´e pˇrevyˇsuj´ı ˇc´astku 40 tis´ıc

Kˇc. Tato ˇc´astka pak zvyˇsuje p˚uvodn´ı vstupn´ı cenu majetku pˇri zachov´an´ı p˚uvodn´ı doby

odpisov´an´ı (n´ar˚ust v´yˇse mˇes´ıˇcn´ıho odpisu) nebo prodluˇzuje dobu odpisov´an´ı. Ta u tech-

nick´eho zhodnocen´ı ˇcin´ı nejm´enˇe 18 mˇes´ıc˚u, z ˇcehoˇz plyne, ˇze k prodlouˇzen´ı doby odpi-

sov´an´ı dojde v situaci, kdy je technick´e zhodnocen´ı uvedeno do uˇz´ıv´an´ı v druh´e polovinˇe

ˇzivotnosti p˚uvodn´ıho nehmotn´eho majetku (zb´yvalo-li m´enˇe neˇz 18 mˇe´ısc˚u).

D˚uleˇzit´e je tak´e m´ıt na pamˇeti, ˇze pokud poplatn´ık evidoval tzv. drobn´y dlouhodob´y

nehmotn´y majetek, u kter´eho uplatˇnoval hodnotu ´uˇcetn´ıch odpis˚u podle § 24 odst. 2 p´ısm.

v) ZDP, mus´ı pˇri kaˇzd´em ukonˇcen´ı technick´eho hodnocen´ı testovat, zda v ´uhrnu s p˚uvodn´ı

vstupn´ı cenou drobn´eho majetku nedoˇslo k pˇrekroˇcen´ı z´akonem stanoven´e hranice v § 32a

odst. 1, tedy 60 tis´ıc Kˇc. Tento postup se neuplatn´ı u nehmotn´eho majetku, kter´y byl

´uˇctov´an pˇr´ımo do n´aklad˚u nehledˇe na jeho ˇcasov´e rozliˇsen´ı.

Spr´avn´e posouzen´ı v´ydaj˚u a t´ım zaˇrazen´ı technick´eho zhodnocen´ı do majetku podniku

je velmi d˚uleˇzit´e s ohledem na potenci´alnˇe v´yznamn´e ovlivnˇen´ı z´akladu danˇe v jednot-

liv´ych zdaˇnovac´ıch obdob´ıch. Spr´avn´a hodnota majetku je spr´avcem danˇe pˇri kontrol´ach

bedlivˇe sledov´ana a b´yv´a tak´e ˇcast´ym pˇredmˇetem spor˚u.

Jak bylo zm´ınˇeno v ´uvodu, terminologie v oblasti IT je znaˇcnˇe bohat´a. Mezi v´yrazy ´uzce

souvisej´ıc´ı s technick´ym zhodnocen´ım, se kter´ymi se bˇeˇznˇe setk´av´ame, patˇr´ı n´asleduj´ıc´ı.

Software Assurance je sluˇzba, kter´a zaruˇcuje objednateli po urˇcitou dobu pˇr´ıstup k

uvolnˇen´ym aktualizac´ım. Vzhledem k tomu, ˇze nen´ı v okamˇziku sjedn´an´ı SA jasn´e,

zda k aktualizaci dojde, jedn´a se o n´aklad ve formˇe sluˇzby.

Casto b´yv´a SA poˇr´ızeno

jiˇz s kmenovou licenc´ı. V tom pˇr´ıpadˇe je SA souˇc´ast´ı ceny licence a oddˇelenˇe se o

nˇem ne´uˇctuje.

Update, ˇcesky aktualizace, je sluˇzbou totoˇznou s SA s t´ım rozd´ılem, ˇze po ´uhradˇe po-

platku je nejnovˇejˇs´ı aktualizace ihned dostupn´a.

Upgrade, neboli vylepˇsen´ı ˇci modernizace, znamen´a pˇrechod na vyˇsˇs´ı novˇejˇs´ı verzi.

V praxi b´yv´a obt´ıˇzn´e rozliˇsit, zda se v dan´em pˇr´ıpadˇe jedn´a o aktualizaci nebo o moder-

nizaci. Nejasno v tom pˇritom maj´ı ˇcasto sami v´yrobci, kteˇr´ı mnohdy mezi obˇema pojmy

nerozliˇsuj´ı. Nejvˇetˇs´ı dilema mezi podniky panuje, zda pouh´y pˇrechod na novˇejˇs´ı verzi,

m´a b´yt posuzov´an jako upgrade, a tedy technick´e zhodnocen´ı, ˇci nikoliv. Setkat se lze i

s n´azorem, ˇze dod´an´ı nov´e verze software (upgrade) m´a b´yt posuzov´ano jako poskytnut´ı

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 24

samostatn´eho zcela nov´eho software. Rozd´ıl je zcela z´asadn´ı. Zat´ımco aktualizace je pou-

hou sluˇzbou, obvykle jednor´azovˇe zahrnutou do n´aklad˚u, upgrade pˇredstavuje potenci´alnˇe

ovlivnˇen´ı vstupn´ı ceny nehmotn´eho majetku.

C´astky, kter´e za aktualizace v´yrobci ´uˇctuj´ı,

mohou v´yznamnˇe pˇresahovat rozhodnou ˇc´astku uvedenou v z´akonˇe o dan´ıch z pˇr´ıjm˚u.

Ve v´ykladu rozd´ıl˚u mezi update a upgrade pomohl sv´ym rozsudkem Nejvyˇsˇs´ı spr´avn´ı

soud ve sporu, jehoˇz pˇredmˇetem bylo posouzen´ı, zda dod´an´ı nov´e verze softwaru (ve sporu

formou upgrade) m´a b´yt posuzov´ano jako poskytnut´ı samostatn´eho softwarov´eho syst´emu

nebo jako modernizace p˚uvodnˇe poskytnut´e verze:

Podle n´azoru Nejvyˇsˇs´ıho spr´avn´ıho soudu je tˇreba tzv. upgrade programov´eho

vybaven´ı spoˇc´ıvaj´ıc´ı v instalaci jeho nov´e verze povaˇzovat za modernizaci to-

hoto syst´emu, nebot

’

m´a za n´asledek rozˇs´ıˇren´ı vybavenosti nebo pouˇzitelnosti

p˚uvodn´ıho programu, nejedn´a se naopak pˇri ˇc´astce pˇresahuj´ıc´ı 40 000 Kˇc

ani o v´ydaj za sluˇzbu ani o v´ydaj na poˇr´ızen´ı nov´eho nehmotn´eho majetku.

Nelze totiˇz souhlasit se stˇeˇzovatelem, ˇze by rozhoduj´ıc´ım hlediskem v dan´em

pˇr´ıpadˇe mˇela b´yt skuteˇcnost, zda je p˚uvodn´ı verze programu z technick´eho hle-

diska ˇci z pohledu autorsk´ych pr´av i nad´ale pouˇziteln´a. Uˇzivatel totiˇz ˇz´adn´y

re´aln´y d˚uvod k uˇz´ıv´an´ı jiˇz pˇrekonan´e verze nem´a, nebot

’

veˇsker´e jej´ı funkce

jsou obsaˇzeny ve verzi nov´e, kter´a z´aroveˇn nab´ız´ı i nˇekter´e dalˇs´ı funkce ˇci zdo-

konaluje funkce st´avaj´ıc´ı. Z´aroveˇn se vˇsak poˇr´ad jedn´a z hlediska fungov´an´ı

softwarov´eho syst´emu st´ale o tot´eˇz programov´e vybaven´ı, kter´e i nad´ale pln´ı

sv˚uj p˚uvodn´ı ´uˇcel, k nˇemuˇz je urˇceno, pouze bylo pro tento ´uˇcel instalov´ano

v nov´e, dokonalejˇs´ı podobˇe.

Z´avˇerem tak lze shrnout, ˇze za aktualizaci (update) je moˇzn´e povaˇzovat pouze takov´e

z´asahy do software, kter´e ˇz´adn´ym zp˚usobem nemˇen´ı ani nerozˇsiˇruj´ı jeho funkce. Jejich

d˚uvodem je zejm´ena oprava chyb z funkˇcn´ıch, bezpeˇcnostn´ıch nebo jin´ych d˚uvod˚u a d´ale

zmˇena parametr˚u syst´emu, kter´e nem˚uˇze uˇzivatel vlastn´ımi moˇznostmi upravit (napˇr´ıklad

zmˇena sazeb nebo jin´ych ´udaj˚u pˇri zmˇenˇe legislativy).

Zat´ımco s technick´ym zhodnocen´ım software v podobˇe licence, viz ˇc´ast 3.1, se v praxi

setk´av´ame zˇr´ıdka, s technick´ym zhodnocen´ım software jako d´ıla zhotoven´eho na ob-

jedn´avku naopak pomˇernˇe ˇcasto. V prv´em pˇr´ıpadˇe pˇrich´az´ı v ´uvahu pouze zmˇena roz-

sahu licence, tj. napˇr´ıklad rozˇs´ıˇren´ı licence o dalˇs´ı moduly software a podobnˇe. V druh´em

pˇr´ıpadˇe se proces posuzov´an´ı technick´eho zhodnocen´ı nikterak neliˇs´ı od anal´yzy jednot-

liv´ych n´aklad˚u pˇri poˇrizov´an´ı software, viz ˇc´ast 3.2.

Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho soudu

CR ze dne 16. ˇcervna 2008, sp. zn. 9 Afs 122/2007

3 Sou

casn

e trendy v po

rizov

ı, u

ıv

ı a poskytov

ı software 25

3.4 Jednotliv´e licenˇcn´ı modely a konkr´etn´ı daˇnov´e dopady z pohledu

poskytovatele

Aby z´ıskal ˇcten´aˇr ucelen´y obraz o vˇsech projevech softwaru v hospodaˇren´ı podniku,

rozeberu v t´eto ˇc´asti ve struˇcnosti situaci opaˇcnou k doposud popisovan´e. Pˇredchoz´ı ˇc´asti

pr´ace se vˇenuj´ı poˇr´ızen´ı software z pohledu koncov´ych uˇzivatel˚u. Tato ˇc´ast je naopak

vˇenovan´a softwaru z pohledu v´yrobce, v´yvoj´aˇre nebo dodavatele software.

Dodavatel programov´eho vybaven´ı m´a v podstatˇe tˇri moˇznosti, jak´ymi nab´ızen´y soft-

ware nabyde:

Uplatn´ym poˇr´ızen´ım licence k software, kter´y slouˇz´ı k dalˇs´ımu prodeji

(podlicencov´an´ı)

2. V´yvoj software vlastn´ımi silami

3. Kombinac´ı obou pˇredchoz´ıch variant

V prvn´ım pˇr´ıpadˇe se z pohledu dodavatele postup neliˇs´ı od toho prezentovan´eho v ˇc´asti

3.1. Licenci k software zahrne do sv´eho do sv´eho majetku. V´ynosy z prodeje jednotliv´ych

licenc´ı (podlicencov´an´ı) pak ´uˇctuje v r´amci ´uˇctov´e skupiny 60 – trˇzby za vlastn´ı v´ykony

a zboˇz´ı bez ˇcasov´eho rozliˇsen´ı.

Druh´y pˇr´ıpad pˇredstavuje situaci, kdy je dodavatel faktick´ym v´yrobcem software. Tuto

situaci lze d´ale rozdˇelit na dvˇe varianty.

V´yrobce bud

’

vyv´ıj´ı software za ´uˇcelem jeho n´asledn´eho licencov´an´ı, nebo jej vyv´ıj´ı jako

d´ılo na objedn´avku. V obou variant´ach v´yrobce ocen´ı software vlastn´ımi n´aklady, kter´e

po celou dobu v´yvoje oddˇelenˇe eviduje. Tyto n´aklady jsou pak aktivov´any do majetku

(vyˇnaty z n´aklad˚u a pˇre´uˇctov´any na majetkov´e ´uˇcty). Vyv´ıjel-li v´yrobce software pro

vlastn´ı uˇzit´ı, resp. pro jeho dalˇs´ı prodej formou licenc´ı, zaˇrad´ı majetek do sv´eho dlou-

hodob´eho nehmotn´eho majetku na ´uˇctovou skupinu 01, tak jako v bodˇe 1. a bude jej

odpisovat za bˇeˇzn´ych podm´ınek uveden´ych v t´eto pr´aci.

Pokud vyv´ıjel software na objedn´avku, aktivuje n´aklady do z´asob (obˇeˇzn´eho majetku)

jako vlastn´ı v´yrobky na ´uˇctovou skupinu 12. Takto vytvoˇren´y software neodpisuje. Pˇri pro-

deji jej vyˇrad´ı z obˇeˇzn´eho majetku na vrub ´uˇctov´e skupiny 61 - zmˇeny stavu z´asob vlastn´ı

ˇcinnosti. Proti n´aklad˚um na vyˇrazen´ı software z majetku jsou souvztaˇznˇe za´uˇctov´any

v´ynosy z prodeje, opˇet na ´uˇctovou skupinu 60. Rozd´ıl v´ynos˚u a n´aklad˚u pˇredstavuje

hrub´y zisk v´yrobce na dan´e zak´azce.

4 Z

er 26

4 Z´avˇer

Software je v souˇcasnosti t´emˇeˇr nutnou souˇc´ast´ı kaˇzd´eho podnik´an´ı. Jeho v´yznam nav´ıc

neust´ale roste, coˇz se pˇrirozenˇe projevuje rostouc´ımi v´ydaji, kter´e podniky na samotn´y

software, stejnˇe jako na jeho ´udrˇzbu a rozvoj, ale tak´e jin´e souvisej´ıc´ı sluˇzby vynakl´adaj´ı.

Tento trend byl jedn´ım z hlavn´ıch motiv˚u k seps´an´ı t´eto pr´ace. Z´amˇerem bylo rozebrat

jednotliv´e obchodn´ı modely v´yrobc˚u, resp. poskytovatel˚u, software zejm´ena z pohledu

poˇrizovatele a tak´e identiﬁkovat nˇekter´a problematick´a m´ısta, na kter´e by si podniky

mˇely d´avat pozor. V pr´aci byly tak´e pops´any daˇnov´e aspekty pro poˇrizovatele podle

jednotliv´ych obchodn´ıch politik poskytovatele.

V principu se software projevuje v hospodaˇren´ı podniku jako majetek, nebo jako n´aklad.

Cten´aˇr by si po pˇreˇcten´ı mˇel b´yt vˇedom, ˇze chybnou klasiﬁkac´ı v´ydaj˚u na software,

chybn´ym ocenˇen´ım, ale tak´e chybn´ym ´uˇcetn´ım postupem m˚uˇze v´yznamnˇe ovlivnit z´aklad

danˇe, t´ım i v´yslednou daˇnovou povinnost, a to hned v nˇekolika zdaˇnovac´ıch obdob´ıch. V

pˇr´ıpadˇe, ˇze v´ydaj na software pˇredstavuje pro podnik relativnˇe v´yznamnou ˇc´astku, mˇel by

postupovat nanejv´yˇs obezˇretnˇe zejm´ena ve vztahu k ˇcasov´e a vˇecn´e souvislosti takov´eho

v´ydaje nebo ve vztahu k vˇern´emu stanoven´ı jeho ˇzivotnosti. Aˇckoliv se jedn´a o obecn´e

principy, u nehmotn´eho majetku nemusej´ı b´yt ihned tak zˇrejm´e, jako u hmotn´eho.

V situac´ıch, kdy podnik poˇrizuje pouze licenci, nehledˇe na jej´ı typ, k jiˇz hotov´emu soft-

ware je situace relativnˇe jednoduch´a. I v tˇechto pˇr´ıpadech vˇsak m˚uˇze narazit na situace,

ve kter´ych ´uˇct´arnˇe nebude na prvn´ı pohled zˇrejm´e, jak s dan´ym v´ydajem naloˇzit. Ty-

pick´ym pˇr´ıkladem jsou tzv. multilicence. Nehledˇe na to, zda poˇrizovan´y software pˇrevyˇsuje

hodnotu stanovenou z´akonem nebo vnitˇrn´ım pˇredpisem ´uˇcetn´ı jednotky pro zaˇrazen´ı do

kategorie dlouhodob´eho majetku, je ´uˇcetn´ı jednotka vˇzdy povinna na z´akladˇe vlastn´ıho

uv´aˇzen´ı, kter´e pozdˇeji m˚uˇze b´yt pˇredmˇetem zkoum´an´ı spr´avce danˇe, rozhodnout zda je

pˇredmˇetn´y v´ydaj/n´aklad dlouhodobˇejˇs´ıho charakteru ˇci nikoliv. V pˇr´ıpadˇe prvnˇe jme-

novan´eho pak je povinnost´ı ´uˇcetn´ı jednotky takov´y v´ydaj ˇcasovˇe rozliˇsit, tj. rozprostˇr´ıt

do v´ıce zdaˇnovac´ıch obdob´ı. Aˇckoliv takov´y z´avˇer pˇr´ımo z daˇnov´e legislativy nevypl´yv´a,

judikatura spr´avn´ıch soud˚u s pouˇzit´ım ´uˇcetn´ıch z´asad takov´y postup dovozuje. Mnoz´ı pod-

nikatel´e nicm´enˇe obecn´e z´asady ´uˇctov´an´ı trvale podceˇnuj´ı a neuvˇedomuj´ı si jejich vazbu

na daˇnovou str´anku vˇeci.

Druh´ym velmi ˇcast´ym pˇr´ıpadem je poˇrizov´an´ı software na objedn´avku, resp. ´uprava

nˇekter´eho at

’

jiˇz komerˇcnˇe nebo volnˇe dostupn´eho software. U tohoto typu poˇr´ızen´ı pro-

gramov´eho vybaven´ı je nutn´e bedlivˇe zkoumat vˇsechny souvisej´ıc´ı n´aklady a testovat,

zda maj´ı, nebo naopak nesm´ı vstupovat do poˇrizovac´ı ceny. Stejn´a pravidla pak plat´ı pro

n´asledn´e investice (technick´e zhodnocen´ı), jeˇz jsou pomˇernˇe hojn´e. Velmi ˇcasto je obt´ıˇzn´e

4 Z

er 27

pro ´uˇcetn´ı jednotku rozhodnout, zda se jedn´a o investici nebo o pouh´y n´aklad. V ta-

kov´ych situac´ıch se ´uˇcetn´ı jednotka mnohdy neobejde bez asistence vlastn´ıho IT oddˇelen´ı,

pˇr´ıpadnˇe stanovisek v´yrobce ˇci dodavatele. Rizika z domˇeˇren´ı danˇe jsou u implementace

software na zak´azku obecnˇe vˇetˇs´ı, nebot

’

se vˇetˇsinou jedn´a o v´yraznˇe vyˇsˇs´ı v´ydaje neˇz u

poˇrizov´an´ı licenc´ı.

Seznam judik

u 28

Seznam pr´avn´ıch pˇredpis˚u

CR: Vyhl´aˇska ˇc. 500/2002 Sb., kterou se prov´adˇej´ı nˇekter´a ustanoven´ı z´akona ˇc. 563/1991

Sb., o ´uˇcetnictv´ı, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u, pro ´uˇcetn´ı jednotky, kter´e jsou pod-

nikateli ´uˇctuj´ıc´ımi v soustavˇe podvojn´eho ´uˇcetnictv´ı, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u. 5

CR: Z´akon ˇc. 121/2000 Sb., o pr´avu autorsk´em, o pr´avech souvisej´ıc´ıch s pr´avem

autorsk´ym a o zmˇenˇe nˇekter´ych z´akon˚u (autorsk´y z´akon), ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch

pˇredpis˚u. 6

CR: Z´akon ˇc. 280/2009 Sb., daˇnov´y ˇr´ad, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u. 10

CR: Z´akon ˇc. 563/1991 Sb., o ´uˇcetnictv´ı, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u. 4, 8

CR: Z´akon ˇc. 586/1992 Sb., o dan´ıch z pˇr´ıjm˚u, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u. 4

CR: Z´akon ˇc. 89/2012 Sb., obˇcansk´y z´akon´ık. 6, 7

CR, MF: Finanˇcn´ı zpravodaj ˇc. 48/2003,

Cesk´e ´uˇcetn´ı standardy pro ´uˇcetn´ı jednotky,

kter´e ´uˇctuj´ı podle vyhl´aˇsky ˇc. 500/2002 Sb., ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚u (d´ale jen

”

Cesk´e ´uˇcetn´ı standardy pro podnikatele”), ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch ´uprav k 1.1.2015. 10

Seznam judik´at˚u

NS: Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho soudu

CR ze dne 16. ˇcervna 2008, sp. zn. 9 Afs 122/2007.,

Dostupn´y tak´e z http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2007/0122_9Afs_

0700088A_prevedeno.pdf 24

NSS: Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho spr´avn´ıho soudu

CR ze dne 23. listopadu 2009, sp. zn. 8 Afs

56/2009., Dostupn´y tak´e z http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/

0056_8Afs_0900_1ab7ab4b_71a6_4c9b_af84_322f6487bdd6_prevedeno.pdf 10

NSS: Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho spr´avn´ıho soudu

CR ze dne 26. ˇr´ıjna 2009, sp. zn. 8 Afs

18/2009., Dostupn´y tak´e z http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/

0018_8Afs_0900110A_prevedeno.pdf 11

NSS: Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho spr´avn´ıho soudu

CR ze dne 6. srpna 2008, sp. zn. 1 Afs

98/2008., Dostupn´y tak´e z http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2008/

0098_1Afs_0800068A_prevedeno.pdf 10

Ostatn

ı zdroje 29

NSS: Rozsudek Nejvyˇsˇs´ıho spr´avn´ıho soudu

CR ze dne 9. listopadu 2011, sp. zn. 1 Afs

66/2011., Dostupn´y tak´e z http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/

0066_1Afs_110_20111206081219_prevedeno.pdf 11

Ostatn´ı zdroje

Bureau, Census: Estimated Business Expenses for Firms., Dostupn´y tak´e z http://

www.census.gov/econ/bes/ 4

Gartner: Gartner Worldwide IT Spending Forecast., Dostupn´y tak´e z http://www.

gartner.com/technology/research/it-spending-forecast/ 4

IDC: International Data Corporation - Software Licensing and Provisioning., Dostupn´y

tak´e z http://www.idc.com/ 13

Megela, Mario: SW licence: souˇcasnost a trendy ˇc´ast 1., Dostupn´y tak´e z http://cssi.

cz/cssi/sw-licence-soucasnost-trendy 13